Antikutilové nevymřeli, o tom se bohužel můžeme přesvědčit velice často. Vstup do domu v jednom menším městě je toho důkazem. Vypadá, jako by se někdo rozhodl pro renovaci a v půli práce ho přešlo nadšení nebo jako by se mermomocí rozhodl upotřebit zbylé věci z několika staveb najednou. Nebo že by to byla pomsta majitele domu neposlušným nájemníkům?
Antikutil – vstup do domu
Starší zástavba nedaleko náměstí, obchody a mezitím domovní vstupy do horních pater s byty. Běžný obrázek z většiny měst. Tady to ale vypadá, že se vstup lepil jak ptačí hnízdo z toho, co kde zbylo nebo odpadlo a ani pokus o jakousi renovaci nevyšel. Kovové rámy prosklených dveří jako by zbyly z nějaké prodejny, nad tím stříška se zakrouceným kováním.
Původní obyčejná šedá omítka „vylepšená“ obkladem ostění, v níž dvířka k elektroměru jsou uložena tak, že to vypadá, jako by obkladač ztratil brýle nebo ho to moc nebavilo – špatné dořezy, nerovnoměrně a hrubě začištěný kraj kolem dvířek.
Antikutil – vstup do domu Antikutil – vstup do domu Antikutil – vstup do domu Antikutil – vstup do domu
Dveře a stříška "každý pes jiná ves", pěkný materiál obložení vyplýtvaný na nepasující obklad a detail poštovní schránky - myšlenka dobrá, pošta padá rovnou za dveře, doufejme, že do opravdové schránky a ne na zem, ale provedení nic moc.
Buď majitel domu tyhle úpravy, působící jako pěst na oko, pokládá za uspokojivé, nebo se snad nedomluvili nájemníci a každý si upravil kus vchodu po svém a najust jinak, než ti ostatní.
I v případě, že peněz není nazbyt, šla by úprava udělat jednodušeji a méně nákladně. Stačilo by zachovat jednolitou fasádu a ke vchodu dát rovnou stříšku v jednoduchém rámu.
