Posuvné měřítko neboli šupléra uni-max pro setinovou přesnost

Bez metru nebo pravítka nejde většina řemesel dělat. Mnohdy stačí svinovací metr nebo úhelník. Jsou však profese, kde se bez přesnějšího měření neobejdeme. Říká se, že zedníkovi a tesaři stačí centimetr, truhláři a obkladači milimetr a strojař už se bez desetinky milimetru neobejde. Každá profese má svoje míry, měřidla a potřebné přesnosti.

Posuvné měřítko neboli šupléra uni-max pro setinovou přesnost

Šupléra nebo posuvné meřítko?

Šupléra nebo posuvné meřítko?
Šupléra nebo posuvné meřítko?
Šupléra nebo posuvné meřítko?
Šupléra nebo posuvné meřítko?

Když jsem byl na učňáku, byla „šupléra“, i když se jí tak nesmělo říkat, tou nejpřesnější běžně používanou mechanickou pomůckou na měření. Toto prvenství jí zůstalo a nikdo jí ho už nevezme. Precizně opracovaný kus materiálu, který se s mírným tlakem a přitom zlehka posouval a na něm vyražené nebo vygravírované jemné stupnice a čísla. Jako většina mladých učňů jsme měli nakázaný český název „posuvné měřítko.“ Přesto tomu, jako velká část řemeslníků a kutilů, říkám šupléra. A jak název vlastně vznikl?

Schublehre neboli šupléra

Schublehre neboli šupléra
Schublehre neboli šupléra
Schublehre neboli šupléra
Schublehre neboli šupléra

Slangový řemeslnický název šupléra nebo označení posuvka je používán stejně často, možná i více, než české označení. Spadá do kategorie původně německých počeštěných řemeslnických názvů, které zlidověly přenesením nejčastěji z Rakousko-Uherska nebo později z Německa. Jak už je to v německém jazyce zvykem, často složeninou dvou i více slov, která se čtou dohromady.

Schublehre, ze kterého vznikla česká odvozenina, je v rozložení dvou slov: Schub - tah nebo posuv a Lehre, což je vícevýznamové, ale znamená i míru nebo měřítko. Takže český spisovný název posuvné měřítko ten jednoslovný německý název vlastně zase jenom rozdělil. Nejde ale o název jako takový, ale spíš o užitečnost měřidla.

Měřím, co potřebuji

Měřím, co potřebuji
Měřím, co potřebuji
Měřím, co potřebuji
Měřím, co potřebuji

Pomocí posuvného měřítka jde velmi dobře měřit krátké délky, hloubky, šířky a vnitřní a vnější průměry a rozteče. A to s přesností na desetiny milimetrů. Až když člověk posuvné pravítko má, najednou zjistí, co se vše dá změřit nebo jak je přesná míra užitečná. Posuvka se používá především v dílnách, strojírenství a průmyslu, kde se opravdu dbá na přesnost. Přesností nad posuvným měřítkem je ještě mikrometr, ale ten při běžné práci moc nevyužijeme. Posuvkou se díky její přesnosti dá změřit i síla dvou listů papíru. Skládá ze z pevné a posuvné části. Dvě větší rovnoběžné vzájemně od sebe posuvné čelisti jsou ideální především pro měření kulatých tvarů, jako jsou profilové trubky nebo průměry. Ty by běžným pravítkem nebo metrem šly přesně měřit jen obtížně, hranatý profil jde vždy změřit pomocí úhelníku, i když ne tak přesně. Menší horní čelisti nám umožnují měřit přesně vnitřní rozměry a průměry těles a předmětů. Výsuvná středová část nám pomáhá s přesným měřením hloubek.

Měření hloubky
Měření hloubky
... výsuvnou středovou částí
... výsuvnou středovou částí

Aby dlouho vydržela

Na staré šupléře už nejsou moc vidět čísla
Na staré šupléře už nejsou moc vidět čísla
V krabičce se šupléra nepoškodí
V krabičce se šupléra nepoškodí
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela

Ani posuvným měřítkům v nabídce uni-max se nevyhnula technologie. Kvalitní kovová nebo odolná plastová těla doplnily displeje. Ty usnadňují přepočítávání rozměru a především je na ně dobře vidět. Jdou vynulovat v jakékoliv části měření a je možné na nich i zpětně měřit do mínusu nebo z centimetrů přepnout na palce či naopak. Baterka je součástí prodávané posuvky.

Když na drobné písmo nevidíte...
Když na drobné písmo nevidíte...
Pomůže měřítko z odolného plastu s digitálním displejem
Pomůže měřítko z odolného plastu s digitálním displejem
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela
Aby dlouho vydržela

Digitální měřítka nemají nonius, jenom přesný snímač posuvu. Pracuje se s nimi stejně jako s běžnými posuvnými měřítky. Kovová posuvná měřítka svou kvalitou zpracování patří do kategorie nářadí, které vydrží několik generací. Stačí se o ni jen trochu starat, zachovat ji v obalu a neházet na ni v šuplíku jiné nářadí. Malé posuvné měřítko je z odolného plastu a nemá hloubkoměr. Je možné je nosit v kapsičce nebo obalu pomocí klipsu.

Kovová šupléra s větším rozsahem měření
Kovová šupléra s větším rozsahem měření
Posuvkou změříme průměr hřídele pro nasazení kotouče pily
Posuvkou změříme průměr hřídele pro nasazení kotouče pily
Na digitálním displeji se dobře odečte síla řetězu
Na digitálním displeji se dobře odečte síla řetězu
Změříme i prověšení řetězu
Změříme i prověšení řetězu

Při výběru posuvného měřítka je důležitá šířka posuvu měřítka, tedy na kolik je možné obě rovnoběžné čelisti od sebe oddálit. Důležitá je i hloubka obou čelistí. Šířka bývá do 30 cm, hloubka čelistí 4-6 cm. Ze zadní strany posuvky je převodní tabulka na měření závitu.

Na ložisko potřebujeme hluboké čelisti
Na ložisko potřebujeme hluboké čelisti
Převodní tabulka na měření závitů
Převodní tabulka na měření závitů

Posuvky neboli šupléry se prodávají i obyčejné plastové za pár korun. Ty je možné použít pro jednoduché měření v domácnosti, jejich přesnost není veliká, spíš orientační.

Šuplera pro stromy

Zjednodušené, ale podstatně větší posuvné měřítko na principu šupléry se používá i v lesnictví. Při měření průměru pokácených stromů jako základního rozměru v kombinaci s délkou stromu se měření využije pro tabulkové vyjádření objemu dřevní hmoty. Název měřidla je odvozen od jeho funkce - Průměrka. Změří se délka stromu a průměr v polovině, pak se kubatura dohledá v lesnických tabulkách podle druhu dřeviny. Jsou i digitální varianty, kde jsou už tabulky nahrány na displej a archivuje je samotná průměrka.

Princip měření starý skoro 500 let

Na učilišti nám říkali, že celý fígl je v tom, že se devět milimetrů rozdělí na deset dílů a je to. To by bylo ale velmi zjednodušené. Na wikipedii je delší a přesnější vysvětlení, které i kvůli historii a vzniku měřícího mechanismu už z roku 1542 stojí za přečtení. Wikipedie tedy říká: Klasická analogová posuvná měřítka využívají vernier (nonius). Název "vernier" [verňjé] podle francouzského matematika Pierra Verniera, který toto uspořádání roku 1631 vynalezl. Název "nonius" je podle portugalského vynálezce P. Nunese, který roku 1542 vynalezl podobné zařízení pro měření úhlů.

Jak správně měřit

Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit
Jak správně měřit

Při měření se měřený předmět sevře mezi čelisti (u vnitřních rozměrů se čelisti roztáhnou na dotyk) a na nulové rysce (indexu) se odečte základní rozměr - nejbližší nižší hodnota v milimetrech. Zlomky milimetru se posléze odečtou pomocí nonia: rozhodující je, která ryska na posuvné stupnici se přesně kryje s některou ryskou na základním měřítku. Je-li to kupříkladu sedmá, k dříve odečtenému údaji v mm je třeba přičíst ještě 0,7 mm (stupnice na noniu představuje vlastně "zvětšený" jeden milimetr, rozdělený na příslušný počet dílků dle rozlišení). Existují i analogová měřítka s číselníkem, kde jsou zlomky milimetru ukazovány ručičkou podobně jako na hodinách.

Autor: Pavel Kutil Zeman, HobbyPRstudio (text, foto)

Související k tématu