Hnojení, jeho význam a využití v zahradě

Hnojiva v nejrůznější podobě jsou na zahradách široce využívaná. Někteří z nás mají rádi přírodní ráz zahrady, a tak sáhnou po kompostu nebo hnoji, případně hnoji v lisovaných peletách. Jiní zase využijí některá z umělých, univerzálních hnojiv. Jak, kdy a čím hnojit a na co si dát při hnojení pozor?

Hnojení, jeho význam a využití v zahradě (Zdroj: Depositphotos)

Hnojení je důležité pro zdravý růst všeho zeleného v zahradě. Někteří z nás si zakládají na biopřístupu, takže použijí převážně přírodní materiály, vzniklé tlením, jako je kompost. Moderní lisovaná hnojiva v podobě peletovaného kravského hnoje nebo slepičinců jsou pro půdu ale také velice vhodná a v zásadě vyrobená z přírodních materiálů.

Kompost
Účinné a vydatné hnojivo je kompost, který obsahuje spoustu živin a mikroorganismů (Zdroj: Depositphotos)

Proč hnojit

Hnojení je běžným procesem, který řada z nás provádí několikrát do roka. Základem této myšlenky není nic jiného, než obohatit půdu o velmi důležité živiny, které podpoří zdravý a silný růst, a také zabrání nežádoucímu jevu v podobě únavy půdy. Ta je rozhodně tou nejhorší událostí, která v zahradě může nastat. Při ní dojde k postupnému snižování výnosu, špatnému zadržování vláhy a dojde to tak daleko, že z půdy se stává nevábná písčitá hmota bez života, na které nic neroste.

Proto je zapotřebí dodávat do půdy živiny pravidelně, a to nejlépe na jaře, před zahájením pěstební sezóny a pak na podzim, když chystáme zahrádku k zimnímu odpočinku.

Granulované hnojivo
Moderní hnojivo v podobě peletovaného kravského hnoje (Zdroj: Depositphotos)

Druhy a použití hnojiv v zahradě

Nejčastěji používaným a vysoce kvalitním hnojivem je kompost. Vzniká přirozeným rozkladem několika složek, které spolu vytvoří směs, která obsahuje živiny a humus. Kompost je těžší složkou než zahradní půda a nevadí, když jsou v něm mírně hrubší komponenty, protože ty zvyšují provzdušnění půdy. Do kompostu patří nakrátko posekaná tráva, shrabané listí, zbytky z kuchyně a další organický materiál, který rozložíme do několika vrstev a proházíme hlínou nebo hrubým materiálem, který zbyl po sítování kompostu, který jsme již použili. Kompost zapravujeme do půdy v zásadě několika způsoby. Na začátku sezony před sázením se zapravuje zlehka hráběmi nebo promíchá v ploše motorovým kypřičem, na podzim se pak ještě nerozložené složky našlapají a zaryjí nebo zaorají do brázd.

Velmi efektivní je hnojení chlévskými hnoji. Nejvíce používaným typem je hnůj kravský, který se používá ve velké míře nejen na polích, ale stále se drží ve velké oblibě i u zahrádkářů. Problém je ale v tom, že řada zemědělců přešla na výrobu kejdy a tento typ je tak málo dostupný. Kravský hnůj používáme především při podzimním rytím nebo orbě, kdy jej zaryjeme do půdy. Nevadí ani jeho zarývání ve velkém množství, avšak nesmíme jej použít tam, kde se chystáme v listopadu vysázet česnek. Druhým a poměrně dostupným hnojem je hnůj králičí, avšak ten obsahuje menší množství živin. Je vhodným například v zahrádkách se zeleninou, kde se jej nemusíme bát použít ani vydatně. Slepičince jsou známým přírodním hnojivem již od dob našich babiček, ale ve zkvašeném stavu je musíme dávkovat velmi opatrně, jinak i jedinou zálivkou můžeme spálit vegetaci kořeny. Slepičince se používají tam, kde je požadavek na velké množství živin u náročnějších rostlin, jako jsou například rajčata nebo okurky. Posledním hnojivem, které je hodně známé široké veřejnosti, je koňský hnůj. Ten je vynikající hlavně pro skleníky, foliovníky a pařeniště, protože má vysokou výhřevnost. Podporuje rozvoj kořenového systému a narůstání sadby v časném jarním období.

Chlévský hnůj
Organické hnojivo je plné cenných látek (Zdroj: Depositphotos)

Umělá hnojiva

Mnoho zahrádkářů používá na zahradě jako univerzální hnojivo NPK, které známe jako drobný granulát bílé barvy. Toto hnojivo můžeme použít na celé zahradě, jak pro přihnojení na záhonech, tak ve skleníku i na trávníku. Jedinou podmínkou je, že přihnojení se provádí v době, kdy je vlhčí ráz počasí, aby nedošlo k poškození kořenů přihnojovaných rostlin. Tento zdroj živin je také hojně využíván v rámci sázení brambor, kdy jsou granule zapracovány do půdy.

Úžasný účinek má dusíkaté vápno, které používáme především pro předjarní dezinfekci půdy ve skleníku i mimo něj. Dusík podporuje zdravý a silný růst rostlin a vysoký obsah vápníku po aplikaci zajistí, že budou zničeny zárodky slimáků, plevelů a chorob. V kompostu pomáhá s jeho vyzráváním. Ve skleníku je po jeho aplikaci nutné pravidelně zalévat a půdu zakrýt folií, aby proces dezinfekce řádně proběhl. Po třech až čtyřech týdnech je poté možné již vysévat a sázet.

Granulát
Aplikace umělého hnojiva k paprikám (Zdroj: Depositphotos)

Několik rad na závěr

  • Přírodní hnojiva jako kompost a hnůj skladujeme na stinných místech, aby se z hmoty neodpařovala zbytečně vláha, protože pak jdou velké kusy hůře zpracovat do půdy.
  • Kompost je nejsnazší cesta k získání živin pro zahrádku, musíme o něj ale správně pečovat.
  • Umělá hnojiva používáme s rozumem, pokud už toužíme po moderních prostředcích pro výživu rostlin, využíváme lisovaná hnojiva na přírodním základu, pro dezinfekci a doplnění důležitých prvků dusíkaté vápno.
Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu