Rebarbora na zahradě nesmí chybět

Robustní, vytrvalá rostlina s listy podobnými lopuchu. Rebarbora neboli reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) pochází z Asie. Do Evropy se dostala z Mongolska a z Číny. Na jejím rozšíření měli zásluhu zejména Arabové. Již před více než 3000 lety se rebarbora v Číně využívala jako potravina a jako léčivo. V 18. století již byla rozšířena téměř po celé Evropě.

Rebarbora na zahradě nesmí chybět (Zdroj: Depositphotos)

Rebarbora je ceněna pro velký obsah vitamínů a zdraví prospěšných látek. Obsahuje kyselinu jablečnou, kyselinu listovou, citronovou a pantotenovou a flavonoidy. Dále obsahuje hořčík, fosfor, železo, jód, mangan, draslík, vápník a vitamín A, vitamíny skupiny B a velké množství vlákniny. Rebarbora je prospěšná pro krevní oběh, krvetvorbu, zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů, likviduje škodlivé mikroorganismy a působí proti zácpě.

Řapíky rebarbory
Sklízí se rebarborové řapíky, které obsahují spoustu vitamínů a prospěšných látek (Zdroj: Depositphotos)

Rebarbora obsahuje také kyselinu šťavelovou, jejíž obsah v průběhu vegetace v rostlině narůstá. Pro konzumaci sklízíme  listové řapíky v období od dubna do poloviny až konce června. Později se zvyšuje množství kyseliny šťavelové a chuť řapíků už není tak jemná. Větší množství kyseliny šťavelové způsobuje odvod vápníku z organismu a může se podílet na tvorbě ledvinových či močových kamenů. Při rozumné konzumaci ve správnou dobu se nemusíte ničeho bát a určitě by byla škoda nechat si tuto delikatesu odepřít. Dobrým indikátorem je kvetení, ve chvíli, kdy rebarbora začne kvést, už řapíky nesklízíme. Sklizeň se provádí postupně, jak řapíky narůstají. Z rostliny nikdy neodstraňujeme všechny listy, aby nedošlo k přílišnému oslabení, alespoň 1/2 listů by měla zůstat. Řapíky jsou křehké, sklízí se opatrně vylomením nebo odříznutím těsně nad zemí. Listovou plochu odstraníme. Řapíky můžeme skladovat v ledničce okolo jednoho týdne, trvanlivost prodloužíme obalením do vlhkého hadříku.

Rebarbora na záhonu
Rebarbora má velké nepravidelné listy (Zdroj: Depositphotos)

Pro kuchyňské zpracování používáme dužnaté řapíky, a to vždy až po tepelné úpravě. Lahodné jsou tvarohové koláče a moučníky, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty a zavařeniny. Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, jelikož hliník reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou.

Rebarborový koláč
Rebarborový koláč je vítaným osvěžením v letních dnech (Zdroj: Depositphotos)

Pěstování

Reveň patří mezi nenáročné druhy a dobře roste i v chladnějších klimatických podmínkách. Pro dobrý vývoj kořenů však potřebuje hlubší, humózní půdu s dostatkem vápníku. V půdách kyselých, zamokřených či jílovitých roste pomalu a nevytváří kvalitní řapíky. Rostlina je vytrvalá a na jednom stanovišti může být až 10 let. Podmínkou je však dobře vyhnojená půda, nejlépe na podzim chlévským hnojem, nebo dobře rozleženým  kompostem. Nové rostliny můžeme získat jednak dělením velkých trsů na podzim nebo výsevem semen na jaře.

Rebarbora v kuchyni
Z rebarborových řapíků se pečou výborné koláče (Zdroj: Depositphotos)

Výsev osiva je velmi jednoduchý. Do připravených výsevních misek umístíme výsevní substrát nebo agroperlit. Na povrch předem navlhčeného substrátu rozmístíme semena, která jsou poměrně velká, proto se vyplatí jejich zasypání asi 0,5 cm vrstvou substrátu. Výsev je možné zakrýt igelitem, aby se zabránilo rychlému vysychání. Pravidelně rosíme. Osivo na světlém a teplém místě vyklíčí za několik dní a také mladé rostlinky poměrně rychle rostou. Za 4-5 týdnů je možné sazeničky, které mají již první pravý list, přesadit po jedné do menších květináčků. Zde je necháme  při teplotě okolo 20 C růst až do doby, kdy je můžeme vysadit na stanoviště. To bývá většinou až v květnu po odeznění posledních mrazíků, kdy již citlivým rostlinkám nehrozí poškození. Výsadba se provádí do sponu 1x1 m.

Pěstování rebarbory
Rebarbora snese téměř jakoukoliv půdu (Zdroj: Depositphotos)

Pro běžnou spotřebu však postačí mít na zahrádce 1-2 rostliny. Proto i při zakládání výsevu se vyplatí použít pouze část osiva ze sáčku. Při výsadbě je nutné vědět, že kořenový krček mladých rostlin je nutné umístit přesně k povrchu půdy. Rostlinky „utopené“ špatně rostou a zaostávají za ostatními. Brzy po výsadbě je nutné mladé rostliny pravidelně zalévat  a ošetřovat proti plevelům. První dva roky je nutné nechat rostliny důkladně zesílit. U rostlin z výsevu je první sklizeň řapíků možná až třetím rokem, kdy sklidíme pouze 2-3 listy z jedné sazenice. V dalších letech je možné odlamovat až polovinu listů. Řapíky musí být zdravé, bez známek rzivosti, či jiného poškození.

Zpracování
Kromě použití do koláčů lze z rebarbory udělat marmeládu (Zdroj: Depositphotos)

TIP:

Rebarbora se dobře hodí i do okrasné zahrady. Ke sklizni použijeme vždy jen číst řapíků, zbylé listy stále dodávají rostlině pěknou listovou hmotu. Hodí se pro soliterní použití i jako součást trvalkového záhonu.

Jak přesadit rebarboru?

Autor: Daniela Dušková (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu