Mýty a fakta o bezpečnostních dveřích

Bezpečnostních dveří je dnes na trhu již spousta a málokdo z nás ví, podle čeho vybrat ty pravé. Většinou se spoléháme na informace a rady, které nám dá prodejce, ale ty mohou být někdy zavádějící a nepřesné. Dnes se tedy podíváme na bezpečnostní dveře zblízka a zodpovíme otázky týkající se nejen bezpečnostní třídy.

Mýty a fakta o bezpečnostních dveřích

Na otázky odpovídá:Ing. Petr Koktan – jednatel společnosti TREZOR TEST s.r.o. (akreditovaná zkušební laboratoř a certifikační orgán pro mechanické zábranné systémy, v tomto případě pro bezpečnostní dveře, jejich zkoušení, certifikace, expertízy apod.)

Mýty a fakta o bezpečnostních dveřích
Mýty a fakta o bezpečnostních dveřích

SHERLOCK: Lidé často nevědí, jaké faktory jsou skutečně důležité pro výběr bezpečnostních dveří. Mezi zákazníky kolují nejrůznější názory a fámy na fakt, jaké by vlastně měly bezpečnostní dveře být. Jeden z nejčastějších omylů je přitom velmi banální. Existuje tvrzení, že nejlepší dveře jsou ty, které mají bezpečnostní třídu 1. Je to pravda?

TREZOR TEST: Pro bezpečnostní dveře platí norma ČSN EN 1627 - 1630, která určuje 6 bezpečnostních tříd označovaných jako RC 1 až RC 6 (původní označení - BT – bezpečnostní třída). Základní, čili nejméně odolná je právě RC 1. Platí zde tedy opačný systém známkování (řazení do bezpečnostních tříd) než ten, který známe z dob školních let. Čím vyšší číslo bezpečnostní třídy, tím jsou dveře odolnější a kvalitnější. V praxi se nejvíc používají bezpečnostní třídy RC 2, 3 a 4. Přičemž RC 4 je nejvyšší (tedy nejodolnější) běžně užívanou bezpečnostní třídou bezpečnostních dveří, jak pro koncové uživatele (soukromé byty, rodinné domy), tak pro komerční a průmyslové objekty, kanceláře, apod.Dveře v RC 5 a RC 6 třídě svým charakterem spadají spíše do skupiny trezorových dveří, které se používají na muniční sklady, pro armádní účely apod. Proto se k zabezpečení běžných objektů, bytů, domů atd. prakticky nepoužívají.

SHERLOCK: Někteří prodejci mají ve svém sortimentu různé druhy dveří. O některých uvádí, že mají bezpečnostní třídu „nula“. Existuje taková bezpečnostní třída?

TREZOR TEST: Ne, žádné bezpečnostní dveře nemohou mít bezpečnostní třídu nula. Patrně zde dochází k omylu, neboť bezpečnostní třída nula existuje jen pro trezory, podle normy ČSN EN 1143 – 1. A je pravděpodobné, že se člověk, dostatečně neznalý věci, někde něco doslechl a na základě toho mylně informuje zákazníky, že bezpečnostní třída 0 platí i pro dveře. Normy, podle kterých se zkouší trezory, jsou zcela jiné než normy pro zkoušení dveří (pro trezory platí jiná pravidla, jiné nástroje, atd.).

SHERLOCK: Jiní prodejci pro změnu uvádí, že jejich dveře mají třídy 2+, 3+ nebo 4+. Existují takové bezpečnostní třídy dveří 2+, 3+ nebo dokonce 4+?

TREZOR TEST: Nic takového neexistuje a nikdy neexistovalo, ani neplatilo. Pokud někdo tvrdí, že má dveře v bezpečnostní třídě RC 2+ podle evropské normy ČSN EN 1627, není to pravda, norma takovou RC třídu nezná, ani takové bezpečnostní třídy nejsou normativně definovány. Výrobky, které takto prodejce deklaruje, jsou nesprávně označeny nebo nejsou certifikovány dle platné a předepsané certifikace prostřednictvím akreditovaného certifikačního orgánu. Jednoduše takové označení je pro zákazníka klamavé a zavádějící.

SHERLOCK: Někteří prodejci o svých bezpečnostních dveřích tvrdí, že jsou nepřekonatelné. Jsou tedy bezpečnostní dveře nabízené na našem trhu nepřekonatelné?

TREZOR TEST: Nepřekonatelné dveře ve skutečnosti neexistují. Dokonce i dveře v RC 5 a RC 6 jsou překonatelné. Je to jen otázka času a použitých technických prostředků (nástrojů použitých k překonání).

SHERLOCK: Říká se také, že kvalitní bezpečnostní dveře musí mít zámek s troj-čepovou závorou nebo může zámek mít i plochou závoru?

TREZOR TEST: Zámek instalovaný do bezpečnostních dveří má samozřejmě závoru jako každý jiný. A naprosto nezáleží na tom, zda je tvar dané závory v provedení trojbodového kruhového průřezu a nebo obdélníku, jak je tomu u ploché závory. Důležité je, zda zámek vydrží nebo nevydrží předepsanému namáhání při zkoušení. Tvar závory je pouze konstrukční záležitost daného typu použitého zámku. Zámkový mechanismus uvnitř zámku může být stejný, i když závory budou rozdílného tvaru. Síly působící na závoru jsou přenášeny do tělesa zámku, takže zde opravdu žádný rozdíl není.

SHERLOCK: Neshody panují i v otázce způsobu uzamčení dveří. Jaký způsob je lepší, když se dveře uzamknou 1 krát (1 otočení klíčem = 1 západ) nebo na 2 krát (2 otočení klíčem = 2 západy)?

TREZOR TEST: Jestli se zámek bezpečnostních dveří uzamyká na jedno nebo dvě otočení klíčem je v podstatě úplně jedno. Rozhodující je ovšem to, zda je zámek úplně uzamknutý či nikoliv (to znamená, že závora je v koncové poloze úplného vysunutí). Podle toho ten či onen zámek buď vydrží, nebo nevydrží předepsané namáhání při zkoušení. Jednoduše řečeno, nezáleží na tom, zda dostaneme závoru do úplného vysunutí na jeden nebo dva západy, uzamykat by se mělo až do koncové polohy závory zámku. Jedině tak jsou dveře správně uzamknuty.

SHERLOCK: Dalším velmi rozšířeným tvrzením je, že čím více mají dveře jistících bodů (uzamykací čepy po obvodu dveřního křídla), tím mají vyšší bezpečnostní třídu. Je tedy pravda, že každá bezpečnostní třída má určený počet těchto jistících bodů, případně i jejich průměr nebo délku?

TREZOR TEST: Dveře se porovnávají z hlediska splňování požadavků na odolnost vůči násilnému překonání vlámáním (průlomu). Určitě ale ne podle počtu čepů po obvodu. Neexistuje žádná norma, předpis nebo nařízení, kolik jistících uzamykacích čepů mají ty či ony dveře mít a to i ve vztahu k příslušné RC. Důležitá je bezpečnostní třída, kterou dveře na základě certifikace splňují. Norma, kterou se řídí testy dveří během certifikačního procesu ve zkušebně, definuje, jakému mechanickému namáhání musí dveře odolat v dané bezpečnostní třídě, pro kterou jsou zkoušeny.Jakým způsobem to výrobce konstrukčně vyřeší je zcela na něm a na jeho know-how.

SHERLOCK: Viděl jste už někdy dveře, které i přes velmi vysoký počet jistících bodů nesplňovaly ani základní požadavky nejnižší bezpečnostní třídy 1?

TREZOR TEST: Ano, viděl jsem takové dveře a přímo v naší zkušebně TREZOR TEST jsme je zkoušeli. Dveře vypadaly dobře zpracované, vzhledem rovněž budily dojem bezpečnostních dveří, ale jejich konstrukce i použitý materiál neodpovídaly ani těm nejzákladnějším požadavkům, které norma uvádí. Musím říci, že i přes tvrzení distributora, že dveře jsou zkoušené a certifikované, nebyl tyto certifikace schopen doložit. Dotyčný distributor několik měsíců prokázání všemi certifikáty sliboval, ovšem nikdy je nedodal. Čili jak jsem řekl již na úvod této otázky, počet jistících bodů není důležitý a nehraje roli. Důležitá je bezpečnostní třída a její platný certifikát k výrobku!

SHERLOCK: Tloušťka dveří je faktor, který dokáže spoustu lidí ovlivnit. Je pravda, že čím jsou dveře masívnější, tím jsou také odolnější vůči vlámání? Má tloušťka dveřního křídla vliv na bezpečnostní třídu?

TREZOR TEST: Dveře určitě musí mít nějakou minimální tloušťku, jelikož jsou konstruované z různých ocelových profilů a desek, nesmí tedy docházet k jejich deformaci. Ovšem od určitého rozměru, řekněme 45 – 55 mm, již tloušťka dveřního křídla nemá vliv na odolnost proti vlámání. Naopak příliš masivní dveře mohou komplikovat každodenní používání dveří, z hlediska jejich hmotnosti, objemnosti a bezpečného užívání dveří.

SHERLOCK: Jedno z nejrozporuplnějších tvrzení uvádí, že nezbytně nutný je jistící bod do podlahy. A právě tento bod že prý zaručuje nepřekonatelnost dveří. Je tomu skutečně tak?

TREZOR TEST: Vrátím se zpět k předešlé otázce, kdy jsme si vysvětlili, že není nikde předepsáno kolik a jaké jistící body musí dveře mít v té či oné bezpečnostní třídě. Naopak jistící body do podlahy nebo do prahové spojky jsou velmi problémové. Pod otvorem v protiplechu bývá často použit nekvalitní materiál pouzdra, do kterého se má čep zasunout a držet v něm. Zasunutí bodu do podlahy bývá navíc nedostatečné vlivem napadaných nečistot a prachu. I když se jistící bod vysune cca 25 mm, dveře jsou minimálně 5 mm nad povrchem podlahy a pokud je tloušťka parket nebo dlažby 10 mm, tak jistící bod je reálně zasunut do betonu pouze 10 mm. V žádném případě se nedá tvrdit, že bod do podlahy lze považovat za nejbezpečnější. Téměř bych řekl, že tyto podlahové jistící body ztrácí smysl.

SHERLOCK: Zaměřme se nyní na obvodovou část dveří. Některé dveře na trhu mají po obvodu speciální kovové či nerezové hrany. Zaručují tyto hrany odolnost dveří vůči vlámání, překonání?

TREZOR TEST: Odolnost dveří je dána jejich celkovou konstrukcí. Pokud se jedná o ozdobné lišty, zde bych spíše uvedl, že může dojít, při jejich stržení, k vytvoření většího prostoru (spáry) mezi zárubní a dveřním křídlem a je tak možné snadněji dveře vypáčit a otevřít.

SHERLOCK: Často můžeme na obyčejných dveřích pozorovat namontovaný kovový plech, pod kováním, v oblasti zámku. Zaručuje tento prvek vyšší odolnost proti vlámání, překonání dveří?

TREZOR TEST: Vždy by měl platit princip vyváženosti a odpovídající kombinace prvků. To znamená, že všechny komponenty dveřního uzávěru by měly mít stejnou úroveň odolnosti proti násilnému vlámání. Určitě nemá smysl zabezpečit si pouze zámkovou stranu dveří, protože stále hrozí nebezpečí průlomu přímo přes nechráněné dveřní křídlo (např. jednoduše vykopnutím, vyražením díry doprostřed dveří). Dále není rovněž chráněná závěsová strana (např. nadzdvižení dveří v polodrážce a následné vysazení páčidlem ze závěsů). Proto by mělo být vše vyvážené. Většina pachatelů je zkušených, a když se podívají na konkrétní dveře, lehce najdou slabé místo. Půjdou tedy nejrychlejší a nejsnadnější cestou. Proč by se zdržovali páčením nebo vrtáním zámkové strany dveří. Takovéto kovové plechy pod kování, které popisujete, jsou pozůstatky z časů, kdy pojišťovny měly v pojistných podmínkách předpisy a požadavky na zabezpečení obyčejných dveří. To znamenalo mít na dveřích namontované bezpečnostní kování a bezpečnostní vložku. Přičemž samotné dveřní křídlo de-facto vůbec nebylo řešeno.

SHERLOCK: Jak tedy rozpoznat skutečně účinné bezpečnostní dveře? Jakým způsobem má člověk postupovat, pokud chce mít opravdu účinné zabezpečení vchodu do bytu, domu?

TREZOR TEST: Především by měl chtít od výrobce pouze certifikované dveře podle evropské normy EN 1627 s doloženým certifikátem. Certifikát by měl být aktuální a také platný pro danou zemi, kde se koupě a instalace realizuje a měl by být v jazyce, kterému rozumíte. Na boční straně dveří v polodrážce, nebo jinak umístěný, by měl být připevněn výrobní štítek, na kterém by měly být uvedeny všechny náležitosti, opět dle normy EN 1627. To znamená: bezpečnostní třída, bezpečnostní norma, podle které byly dveře zkoušeny, název a adresa akreditované zkušebny, kde byly testy prováděny, výrobní číslo – důležité pro pozdější revize výrobku, země původu a také protipožární odolnost dveří.

SHERLOCK: Děkuji Vám za rozhovor.

www.sherlock.cz

Autor: SHERLOCK bezpečnostní dveře, s.r.o. (text a foto)

Související k tématu