Trochu jiné brambory

Brambory pěstovali prapůvodně Indiáni v Jižní Americe, především v Peru. Pokud bychom hledali konkrétní oblasti, lze říci, že brambory se jako tamní nenahraditelná potravina pěstovaly a pěstují jak v oblastech nížinných, tak ve vysokých horách. Do Evropy se brambory dostaly až v 16. století. První, kdo je vyzkoušel, byli Španělé. U nás se s jejich pěstováním velmi nesměle začalo až začátkem 18. století. Jejich obliba se stále zvyšovala a v současné době jsou naprosto neodmyslitelnou a nenahraditelnou součástí našeho jídelníčku.

Trochu jiné brambory (Zdroj: Ludmila Dušková)

Brambory 

V současné době je zapsáno ve státní odrůdové knize na 160 odrůd brambor a vybrat z takového množství dá především začínajícím pěstitelům pořádně zabrat. Navíc vzhledem k cenovým relacím a neustálému zmenšování pěstebních ploch udělá dobře každý, kdo vsadí na vlastní sklizeň. Rozhodně je ale z čeho vybírat, navíc je možné vyzkoušet i trochu jiné brambory než ty, které jsme doposud pěstovali.

Výběr odrůdy vychází především z konkrétních klimatických podmínek, ve kterých budeme brambory pěstovat, vybírat je možné podle délky vegetační doby ze 4 základních skupin:

1. odrůdy velmi rané

2. odrůdy rané

3. odrůdy polorané

4. odrůdy polopozdní až pozdní

Kaše fialová a žlutá
Z ovocných brambor lze připravovat běžná jídla (Zdroj: Ludmila Dušková)

Podle varného typu, který vyjadřuje u přímého konzumu převažující využití vařených hlíz, v současné praxi rozlišujeme 3 varné typy:

1. varný typ A - do salátů, jako příloha

2. varný typ B -  pro přípravu jídel všeho druhu, jako příloha

3. varný typ C - především pro přípravu těst a kaší

Barevné hranolky
Pro potěchu oka můžeme ovocné brambory připravit jako dvoubarevné hranolky (Zdroj: Ludmila Dušková)

Zahrádkáři a drobní pěstitelé volí pro své zahrádky odrůdy s kratší vegetační dobou, nejčastěji mezi 70-90 dny. Krátká vegetační doba má vliv na zdravotní stav rostlin, kdy porost nestačí ohrozit plíseň bramborová ani mandelinka bramborová. Rozhodně se vyplatí využít předklíčenou sadbu.

Mezi nejoblíbenější odrůdy patří Rosara, Dali, Princess, Primadona, Anabelle, Balana, Marabel, Keřkovské rohlíčky a mnoho dalších. V sortimentu je zařazena obrovská škála odrůd a je z čeho vybírat.

Trochu jiné brambory

Proč ale zůstávat u klasiky, když je možné vyzkoušet i brambory barevně odlišné. Vzhledem k netradiční barvě dužniny, která připomíná barvou celou řadu ovoce, dostaly název – ovocné.

Brambory borůvkové

Tak je možné zkusit brambory borůvkové – ty mají dužninu sytě fialovou, ale pozor, nejsou jedovaté, jak by si  někdo mohl myslet – svou chutí i použitím se vyrovnají klasickým odrůdám. Jsou vhodné na vaření jako přílohové, dokonce je z nich i výborná kaše a knedlíky. Navíc se netradiční barva vařením neztratí, a tak zkuste návštěvě připravit dvoubarevnou kaši nebo fialové hranolky.

Borůvkové brambory
Borůvkové brambory překvapí sytě fialovou barvou (Zdroj: Ludmila Dušková)

Brambory jahodové

Mají dužninu červenou, připomínající zralé jahody. Jsou velmi úrodné, vyznačují se všestrannou využitelností a dobrou skladovatelností. Zanedbatelný není ani dobrý zdravotní stav - natě jsou vitální a pozoruhodná je i poměrně malá náchylnost k plísním.

Brambory citronové

Vyznačují se kanárkově žlutou barvou dužniny, připomínající barvu zralých citronů. Mají vynikající chuť a dají se využít nejen jako příloha, ale i na výrobu hranolků. Výborná je kombinace všech tří druhů  nejen jako barevná příloha, ale i jako trojbarevná kaše či knedlíky

Brambory citronové
Citronové brambory mají vynikající chuť (Zdroj: Ludmila Dušková)

Brambory Apači

Dostaly jméno podle indiánského kmene a příčinou bude maskovací mozaika na slupce, kdy hlízy mají základní barvu prostřídanou vínovou kresbou. Hlízy tak vzbuzují dojem důmyslného pomalování válečnými barvami. Dužnina je světle žlutá, varný typ B. Apači jsou určené pro všestranné využití již vzhledem k varnému typu. Barevný je sice pouze povrch hlíz, z toho důvodu se uplatní jako příloha, kdy se brambory podávají vařené i se slupkou.

Apači
Brambory Apači získaly jméno podle "maskování" (Zdroj: Ludmila Dušková)

Příprava sadby je u všech druhů brambor stejná

Jedním z důležitých předpokladů pro ranou sklizeň je příprava předklíčené nebo dokonce zakořenělé sadby. Nejlépe během února až začátkem března se hlízy umístí do lísek tak, aby korunková část s více očky směřovala vzhůru. Lísky je nutné umístit do světlé místnosti a až do doby výsadby se předkličují při teplotě 12-15 °C. Měly by vytvořit silné klíčky, dlouhé maximálně 2 cm.

POZOR – nikdy neumísťovat předkličované hlízy do tmy – klíčky se vytahují a sadba ztrácí na kvalitě. Pokud chce někdo získat sklizeň co nejranější, je možné sadbu nechat zakořenit. V lískách se za tímto účelem prosypou kompostem nebo rašelinou asi 10 dní před výsadbou. Hlízy pustí kořínky, které pro ně znamenají určitý náskok po výsadbě na záhon.

Sázení
Postup při ručním sázení brambor (Zdroj: Ludmila Dušková)

Nároky na stanoviště a příprava pozemku

Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité. V rámci České republiky lze brambory na zahrádkách pěstovat v kterémkoli klimatickém regionu. Vyhovují jim chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou těžké zamokřené půdy. Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim. Základní podmínkou pro úspěšné pěstování je důkladné zrytí pozemku se zapravením chlévského hnoje, případně kompostu do půdy. Zpracování půdy má pro brambory rozhodující význam, protože vyžadují půdu kyprou, přílišné utužení se následně projeví redukcí výnosu. Na jaře se před výsadbou využívají průmyslová hnojiva, a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 50 a 40 g na 1 m². Aplikace se provádí při jarní přípravě půdy, kdy se záhony po zimě kypří a vláčí.  

Hlízy v řádcích
Bramborové hlízy se sázejí do řádků a přihrnují do hrůbků (Zdroj: Ludmila Dušková)
Brambory-mladé rostliny
Mladé rostliny je potřeba kontrolovat proti napadení škůdců (Zdroj: Ludmila Dušková)

Brambory se vysazují podle průběhu počasí, letos vzhledem k dlouhotrvajícímu chladnu se výsadba posunula na duben, a v oblastech s dlouhodobou sněhovou pokrývkou pokračuje až do května. Ten, kdo by si chtěl brambory ještě zasadit, nemá rozhodně zmeškáno. Vyhřátá zem hlízám svědčí, rychle rostou a doženou všechna zmeškání zaviněná přírodou.

Výsadba se provádí do mělkých brázd asi 30 cm od sebe. Nejvhodnější vzdálenost řádků při domácím pěstování je 70 cm. Vysazování brambor patří mezi první jarní větší práce a zapojit se mohou i děti.

Jak vysazovat brambory se řešilo i v Receptáři prima nápadů

Autor: Ludmila Dušková (text a foto)

Související k tématu