Jaro je vhodnou dobou pro nový bylinkový záhon

Nejedna žena má radost, když se na zahrádce daří bylinkám. Výběr druhů a jejich poskládání není problém, protože se navzájem dobře snášejí a během let umí vytvořit i dokonalou půdopokryvnou vrstvu. Aby bylinkový záhon prosperoval, je zapotřebí vybrat mu správné místo, kde nefouká vítr a je trochu sluníčka. Na přímém slunci bylinky také porostou, ale budeme muset mnohem častěji zalévat. Jaké jsou tedy zásady a doporučení pro vybudování a udržování bylinkového záhonu?

Jaro je vhodnou dobou pro nový bylinkový záhon (Zdroj: Depositphotos)

Bylinkový záhon by na zahradě neměl chybět

Bylinkový záhon je neodmyslitelnou částí každé zahrady. V původních zahradách se k pěstování bylinek a a péčei o ně přistoupovalo jinak. I díky pro lidské zdraví prospěšným vlastnostem se však bylinky dostaly i do nových, vysoce moderních zahrad, kde mohou být vysázeny nejen v malých skupinách, ale mohou spolehlivě sloužit jako krásné půdopokryvné rostliny. Aby se bylinkám v zahradě dařilo, potřebují teplo, vhodnou půdu a dostatek vláhy. Připravit jim nový záhon není vůbec složité.

Bylinky
Jednoduché řešení v podobě bednění z cihel (Zdroj: Depositphotos)

Levandule se trochu vymyká

Levanduli od dob dávných známe především z Francie a Chorvatska, kde tuto vysoce populární bylinu zemědělci pěstují na velkých polích a výsledným produktem je aromatický olej. V našich podmínkách ji používáme jako zdroj voňavých květů, které každoročně svazujeme, sušíme a přes zimu si s nimi provoníme domácnost. Co se týče pěstování, levandule je opravdu nenáročná a odolná rostlina, stačí jí lehká až středně těžká půda zásobená živinami a pravidelně obohacovaná vláhou. Tuto rostlinu pěstujeme nejen jako solitér, ale i ve skupině s ostatními druhy bylinek, kde vyniká její krásné zbarvení květů. Levandule roste jak na klasických či vyvýšených záhonech, tak velmi dobře prosperuje v nádobách, zde ale musíme dát pozor na přísušky a příliš silný sluneční svit.

Levandule
Levandule roste jak na záhonech, tak v nádobách (Zdroj: Depositphotos)

Vyvýšený záhon pro bylinky

Vyvýšené záhony se staly doménou posledních let. Jejich příprava je sice náročnější, avšak menší fyzická únava při pletí a péči o takový záhon jim dává značný náskok. Příznivci především rustikálních zahrad využívají jako obvodové bednění očištěné cihly, které získáme například tehdy, pokud někdo ze sousedů bourá příčku v chalupě a cihly nepotřebuje. Jejich postupným poskládáním si tak můžeme zajistit dostatečnou výšku záhonu na to, abychom se při péči o bylinky nemuseli ohýbat. Abychom zabránili propadávání rostlinného materiálu a hlíny při plnění záhonu, použijeme netkanou textilii.

V moderních zahradách sáhneme především po důmyslně provedených systémech ze dřeva, ale pokud nechceme, aby se chemie z případného nátěru dřeva ochranným prostředkem nedostala do půdy, pak natřeme pouze vnější část bednění a vnitřní necháme v původním stavu. Zkáze ve formě hniloby zabráníme tím, že využijeme netkanou textilii, která oddělí dřevo od hlíny a rostlinného materiálu. Dřevěný systém si můžeme vyrobit sami z prken nebo zakoupit jako hotovou stavebnici.

Bazalkový záhon
Bylinky ve vyvýšeném záhonu, všimněte si využití hydroizolace pro ochranu dřeva (Zdroj: Depositphotos)

Výběr místa

Pro vyvýšený záhon s bylinkami vždy volíme závětrné umístění s dostatkem světla, přímý sluneční svit však není úplně vhodný z důvodu rychlého vysychání při velkých letních vedrech. Na místě, kde bude stále foukat, se bylinkám i přes sebelepší půdu dařit nebude, velký teplotní rozdíl mezi půdou a venkovním prostředím způsobí výrazné zpomalení růstu. Na nevyhovující prostředí nejrychleji upozorní bazalka, které místo růstu začnou hnědnout a opadávat listy. Před výstavbou také provedeme srovnání terénu a vyhloubení jámy do hloubky zhruba 30 cm.

Záhon s bylinkami
A když už na bylinky není místo, vysázejte je do velkých samozávlah a je po problému (Zdroj: Depositphotos)

Materiál a vybudování záhonu

Poté, co jsme si vše připravili, pustíme se do naplnění záhonu materiálem. Do vyhloubené jámy vkládáme především hrubý rostlinný materiál, jako jsou slabé větve, ty zajistí dokonalé provzdušnění zespoda. Postupujeme dalšími vrstvami, jako dřevěnou štěpkou, drny, chlévským hnojem, listím a kvalitní prosítovanou kompostovou zeminou. Při plnění jednotlivými vrstvami nezapomínáme na sešlapování, díky tomu se nám do tělesa záhonu vejde neobyčejně velké množství materiálu a omezí se tím slehávání. I tak po uhrabání vrchní pěstební zeminy vyčkáme alespoň tři týdny a teprve poté bylinky vysázíme na jejich nové místo.

Stavba vyvýšeného záhonu

Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu