Botník za dveře

Na výrobu praktického botníku použijeme bílé lamino. Nařezat na potřebný rozměr si je necháme v prodejně. Šířka botníku by měla být taková, aby se do něj vedle sebe vešel vždy celý pár bot. Jako měřítko použijeme naši největší, nejlépe zimní obuv.

Do dvou napevno vložených poliček, tedy dna a půdy botníku, vyvrtáme vrtací šablonkou otvory pro spojovací dřevěné kolíčky. Hloubku vrtání volíme tak, aby byla o něco málo větší, než je polovina délky spojovacího kolíčku.

Předvrtané díly, tedy obě pevné i ostatní volně vložené poličky a boky opatříme z pohledové strany nažehlovací páskou. Pásku je možné použít v tmavším dřevěném odstínu. Bílý botník tak bude výraznější.

Pásku s tavným lepidlem nažehlíme obyčejnou žehličkou - je o něco širší než hrana materiálu. Přesah po přižehlení ořízneme ostrým nožem nebo dlátkem. Dbáme, abychom nezařízli do materiálu.

Po oříznutí dlátkem hranu ještě začistíme jemným smirkovým papírem. Vhodná je zrnitost 120. Použijeme gumový nebo dřevěný špalíček s rovnou plochou, ke kterému smirek připevníme.

Do připravených boků je třeba vyvrtat otvory na podpěrky poliček. Úhelníkem a ostrou tužkou označíme místa pro vrtání, a to v pravidelných 5cm rozestupech, aby šlo poličky výškově přestavit.

Lamino označíme důlčíkem aby vrtáček po materiálu neklouzal, průměr musí mít přesný, jinak podpěrky vypadnou. Abychom neprošli materiálem skrz, doraz vyrobíme z hmoždinky.

Před samotným sesazením a slepením celého botníku lehce strhneme záhlubníkem hrany otvorů pro spojovací dřevěné kolíčky. Nemáme-li záhlubník, můžeme použít vrták o větším průměru.

Do připravených otvorů naneseme disperzní lepidlo. Práci nám usnadní balení se zúženým nanášecím hrdlem nebo tenký štěteček. Lepidla nesmí být příliš mnoho aby je dřevěný kolíček nevytlačil.

Gumovou paličkou nebo menším kladívkem do otvorů s lepidlem vklepneme dřevěné spojovací kolíčky. Přebytečné vytlačené lepidlo ihned otřeme vlhkým hadříkem, aby nezaschlo.

Lepidlo naneseme i do otvorů v protikusu a botník rychle, ale ne zbrkle sestavíme. Schnutí lepidla závisí na teplotě v místnosti a použitém druhu: vhodný je například Disperkol nebo Herkules.

Sesazené díly opatřené lepidlem pevně stáhneme truhlářskými svěrkami. Používáme-li starší svěrky s kovovými patkami, raději je proti otlačení materiálu podložíme rovným tvrdým odřezkem.

Po dostatečném čase na zaschnutí lepidla svěrky povolíme. Na spodní stranu botníku připevníme malé plastové nožičky. Do hotového botníku stačí vložit poličky a můžeme jej zabydlet.