Postavte svým ušákům králíkárnu

Stará králíkárna dosloužila, rozšiřujete chov, nebo s ním teprve začínáte? Pak se s chutí vrhněte do stavby nového obydlí pro králíky, které bude sloužit dlouhá léta a bude funkční a pohodlné. Než se do práce pustíte, zopakujte si, co všechno je potřeba pro králičí komfort v novém domově udělat.

Králíkárna musí pro své obyvatele splňovat několik důležitých bodů (Zdroj: Depositphotos)

Materiál na králíkárnu

Vhodných materiálů pro stavbu králíkárny je hned několik. Záleží jen na vás, jakou variantu zvolíte, některé jsou náročnější na zpracování, ale oproti tomu déle vydrží.

Dřevo – materiál dobře dostupný, lehce opracovatelný, konstrukce je lehká a můžete ji v případě potřeby i přemisťovat. Použijte dřevo hladké a ekologicky ošetřené, zadní stěna může být z překližky nebo melaminu. Vhodné je konstrukci vyztužit kovovými prvky.
Tvárnice – se stavbou z cihel je trochu více práce, opracování je náročnější, ale můžete se spolehnout na dlouhou životnost. Nevýhodou je pak studenější a vlhké prostředí a nemožnost ji přemístit.

Králíci — Na stavbu použijte dřevo, dbejte na jeho zdravotní nezávadnost, králíci dokážou dřevo hlodat (Zdroj: Depositphotos)

Velikost

Velikost králíkárny a jednotlivých kotců se bude odvíjet od velikosti králíků, které v nich budete chovat. Pro velká plemena počítejte s kotcem o velikosti 100x80x70 cm, pro střední 80x60x60 cm, pro zakrslá potom 60x50x50cm. Rozměry jsou to minimální, takže klidně můžete trochu přidat. Stejně tak pro samice s mladými musí být kotec větších rozměrů, ideální je, pokud budete mít dva kotce vedle sebe oddělené odnímatelnou přepážkou, kterou odstraníte, jakmile králíčata trochu odrostou.

Umístění

Až budete přemýšlet o umístění králíkárny na pozemku, dodržte určitá pravidla.

Záda otočte na stranu, od které nejvíce a nejčastěji fouká a prší, průvan zvířatům neprospívá a může vyvolávat respirační choroby.
Pokuste se vybrat místo, kde bude relativní ticho, protože králíci jsou citliví na hluk a nadměrný hlomoz může způsobovat problémy, zejména pokud budete pak mít samice s mladými – výjimečné totiž není ani jejich opuštění či usmrcení, pokud samice nebude mít klid.

Kotec — V králíkárně můžete mít buď pevnou podlahu se slámou, nebo rošty (Zdroj: Depositphotos)

Základy

Tam, kde bude stát králíkárna, je nutné mít pevné podloží, aby se následně vahou králíkárny nohy nepropadaly do země a nezačaly hnít. Základy i celá králíkárna by měly mít určitý sklon, a to takový, aby mohla samovolně odtékat moč z podlahy kotců po zadní stěně, zadní strana musí tedy být níže než přední.

Konstrukce

Konstrukci králíkárny, a to zejména dřevěnou, je nutné chránit před močí a výkaly pokrytím nepropustnou látkou. Zejména zadní stěnu, po které bude stékat moč je vhodné pokrýt plechem nebo linem, do spodní části potom umístěte žlábek, do kterého bude moč stékat a bude ji odvádět. Stejně tak na dřevěnou podlážku položte lino nebo gumu.

Spodní hranu kotců králíkárny umístěte do takové výšky, aby z nich šly pohodlně do kolečka shrnout výkaly.
Dvířka zvolte nejlépe stejně velká, jako je celá přední strana kotce, ty se vám pak budou snadněji udržovat čisté.
Počítejte se dvěma či třemi řadami kotců v králíkárně nad sebou, jejich počet se bude odvíjet od počtu samců a samic, které chcete chovat. Samice musí mít každá svůj kotec, nezapomeňte také, že po odstavu bude nutné mladé rozdělit podle pohlaví.
Střecha bude králíky i králíkárnu chránit před povětrnostními vlivy – sluncem, deštěm i sněhem. V přední části udělejte přesah o mnoho větší – o 50 až 70 centimetrů, vzadu potom postačí zhruba 20 centimetrů. Na střechu můžete použít šindele, plech či makrolon.

Pletivo v králíkárně — Na dvířka králíkárny volte pevnější pletivo, které králíci hned neponičí (Zdroj: Depositphotos)

Podlahu králíkárny postavte dle toho, pro jaký chov jste se rozhodli – zda pro chov na podestýlce nebo pro chov na roštech:

Podestýlka – původní, nejstarší způsob chovu a v malochovech také nejrozšířenější. Aby dřevěná podlaha vydržela, položte na ní nepropustnou krytinu – PVC, linoleum, plech nebo ji řádně naimpregnujte. Podestýlka zajistí, že králíci nebudou mít otlaky a v zimě se jim bude lépe udržovat teplo. Nevýhodou je naproti tomu její znečišťování a nutnost její výměny a čištění kotce, a to zhruba jednou do týdne. Jako podestýlka se dá použít sláma či hobliny.
Rošty – podlaha tvořená dřevěnými trámky, kdy trus propadává mezerami mezi nimi. Výhodou je vyšší hygiena, protože výkaly zde nezůstávají. Musíte ale pravidelně kontrolovat, zda nejsou mezery ucpané, králíci mohou trpět otlaky a taková podlaha pro ně nemusí být úplně příjemná.

Mladí králíci — Pro krmení můžete mít v králíkárně obyčejné keramické mističky (Zdroj: Depositphotos)

Příslušenství

Součástí kotců králíkárny musí být několik prvků, bez kterých se její nájemníci neobejdou:

jesle – nezbytnost pro umístění sena, aby nedocházelo k jeho znečištění, můžou být buďto pevnou součástí kotce s přístupem zvenku, nebo drátěné, které sem zavěsíte,
napáječky – můžete použít obyčejné keramické mističky, nebo závěsné plastové napáječky,
krmítka – opět může jít o misky, nebo o plechové zásobníky určené pro směsové krmení, krmivo se tak neznečistí,
hnízda pro samice – kotiště – box, který můžete samici vložit do kotce před porodem, poskytuje vhodné útočiště samici i mláďatům a připomíná doupě.