Na podzim začínáme opouštět chaty a chalupy a v případě, že je v zimě už nebudeme navštěvovat, musíme provést některá opatření, jimiž zabráníme, aby je poškodily mrazy, hmotnost sněhu nebo nezvaní hosté.
Zazimování rekreačních objektů
Nebezpečí způsobené mrazem
Nebezpečí způsobené mrazem
Teploty pod bodem mrazu způsobí, že voda v různých nádržích, v čerpadlech, v kotlech, bojlerech a v potrubí zamrzne. Tím zvětší svůj objem a potrubí či nádrž roztrhá. Znamená to, že všude tam, kde nelze zaručit vytápění či temperování, je nutno vodu ze systémů vypustit, nebo do ní vmísit nějakou látku, která zamrznutí zabrání.
Nebezpečí způsobené mrazem
Ochrana chemicko-fyzikální
Přes vědecky znějící název jde o jednoduché zvýšení odolnosti vody proti zmrznutí tím, že se do ní nalije vhodná nemrznoucí tekutina, nebo se v ní rozpustí některá chemická látka. Nejjednodušší je nasypat do vody, která zůstává v potrubí, nebo například v sifonech umyvadel a sanitární keramiky obyčejnou kuchyňskou sůl. Ta změní fyzikální vlastnosti vody tak, že zmrzne až při teplotách pod –20 °C. Na každý litr vody přitom stačí dvě až tři polévkové lžíce soli. Její cena je minimální. Ovšem podle zkušeností instalatérů přispívá sůl ke korozi pozinkovaného potrubí.
Namísto soli je rovněž možné použít cenově přijatelný denaturovaný líh (do jednoho litru vody stačí přilít několik centilitrů lihu). Líh nemá vliv na korozi potrubí, může však údajně urychlit stárnutí gumových těsnění.
Různé nemrznoucí směsi (Glykosol, Fridex) nejsou nijak výhodné. Jednak jsou mnohem dražší a jednak obsahují toxický etylenglykol, který při náhodném požití způsobí nevratné poškození jater, ledvin a nervové soustavy.
Ochrana zdrojem tepla
Ochrana zdrojem tepla
Již před několika desítkami let, kdy byly do činžovních domů instalovány vodovodní rozvody, přišli uživatelé bytů i majitelé domů na to, že lze zabránit zamrzání vody v potrubí zvýšením teploty v místnosti, kudy potrubí prochází. Tehdy se nechávaly v koupelnách a jiných prostorech s rozvodem vody rozsvícené petrolejové lampy, které zvýšily teplotu v místnostech na bezpečnou hodnotu.
V současné době se pro temperování místností dají použít menší elektrická topidla s termostatem, která zajistí temperaci vzduchu v místnosti na 5 °C. Mnohem výhodnější jsou však elektrické topné kabely, které se obtáčejí kolem potrubí nebo vedou souběžně s ním. Jejich příkon se volí podle světlosti a délky potrubí a předpokládaných minimálních teplot. Pro použití v bytech, chatách a chalupách se vyrábějí již hotové topné okruhy se zabudovaným termostatem. Jsou zakončené šňůrou, kterou se připojují do zásuvky nebo do instalační krabice. Tyto topné okruhy jsou již konstruovány a dimenzovány tak, aby uživatel nemusel provádět složité návrhy a postačilo pouze vybrat podle délky potrubí vhodnou délku topného okruhu. Skládají se z dvoužilového odporového topného kabelu, který je na jednom konci vodotěsně uzavřen a na druhém konci připojen spojkou na přívodní šňůru se zástrčkou. Ve spojce topné a přívodní části je osazen jednoduchý termostat, který zajišťuje sepnutí topného kabelu při poklesu teploty pod 3 °C. Instalovat je mohou i osoby bez elektrotechnické kvalifikace, protože jejich uvedení do provozu spočívá v zasunutí vidlice do elektrické zásuvky.
Nezbytnou podmínkou zůstává i nadále kvalitní vrchní izolace, jejíž tloušťka ovlivňuje instalovaný výkon. Čím lepší tepelně izolační vlastnosti má, tím menší nároky jsou kladeny na instalovaný výkon. Příkony (i ceny) těchto topných kabelů jsou poměrně nízké. Například topný okruh PPC-2 pro ochranu potrubí před zamrznutím má délku 2 m, příkon 24 W, vestavěný termostat udržuje teplotu potrubí v rozmezí +3 až +10 °C a celá tato sestava stojí 1300 Kč. Podobný systém o délce 10 m, který je rovněž vybavený termostatem, má příkon 118 W a stojí 2165 Kč. Tyto topné kabely je možné instalovat na potrubí několika způsoby, z nichž nejčastější je podélné přiložení na potrubí. U silnějších trubek jsou podél potrubí paralelně vedeny 2 až 3 topné kabely ovládané jedním společným termostatem.
Nevýhodou tohoto jinak moderního řešení je pořizovací cena a spotřeba proudu, která za zimní období přijde na několik stokorun.
Ochrana proti mrazu bez investic
Ochrana proti mrazu bez investic Ochrana proti mrazu bez investic
Nejekonomičtější je vodu ze systému vypustit. Řešení je však výhodné jen zdánlivě, protože nádoba bojleru, kotle či průtokového ohřívače i vnitřní stěny potrubí z „pozinku“ korodují víc na vzduchu. Vypouštěním vody se zkracuje zejména životnost bojlerů.
Při vypuštění vody z ohřívače nebo kotle je nutno dodržet několik zásad. V první řadě vypneme přívod elektrického proudu a zajistíme (vypnutí jističem nestačí!), aby bojler či kotel bez vody nemohl někdo omylem zapnout a topné těleso tak zničit. To se může snadno stát při „odzimování“, kdy z nepozornosti zapneme proud dřív než se nádrž naplní.
Postup vypouštění bojleru:
Ochrana proti mrazu bez investic Ochrana proti mrazu bez investic
Po spolehlivém odpojení elektřiny uzavřeme přívod studené vody.
V odvodu z bojleru otevřeme ventil (kohoutek) teplé vody – zejména nejníž položený (nebo všechny).
Pod vyústění vypouštěcího ventilu ohřívače umístíme dostatečně velkou nádobu, nebo vyvedeme vodu do odpadu!
Rovněž otevřeme vypouštěcí ventil ohřívače (je na „T“ odbočce těsně před vstupem studené vody do ohřívače), popřípadě vodu vypustíme přes zkušební (odlehčovací) ventil, který je součástí pojistného ventilu.
Po úplném vypuštění vody z ohřívače všechny kohoutky opět zavřeme.
Potrubí bývá opatřeno v nejnižším bodě vypouštěcím ventilem, který rovněž otevřeme a vodu z trubek vypustíme.
Před opětovným provozem na jaře se doporučuje bojler vypláchnout (při nezapnutém topném tělese otevřít na několik minut kohoutek teplé vody).
Další nutné akce
Další nutné akce Další nutné akce Další nutné akce Další nutné akce
V případě, že je voda do rekreačního objektu vedena vodovodní přípojkou a vodoměr se nachází na pozemku, je nutno jej rovněž zajistit proti zamrznutí. Nedostatečně zaizolovaný vodoměr se totiž může mrazem zničit a jeho ztrátu pak musí spotřebitel správci vodovodů uhradit. I zde lze instalovat topný kabel s termostatem, navíc by měl být kombinován s vhodnou tepelnou izolací(stěny a víko šachty s vodoměrem polepit deskami pěnového polystyrenu).
Protože se do chat a chalup na zimu stahují polní myši, je nutno zajistit nejen potraviny, ale i veškeré předměty organického původu, jinak hrozí, že znehodnotí i oblečení, knihy nebo například peřiny (ve kterých si s oblibou vybudují hnízdo).Ohrožené předměty zavěsíme tak, aby na ně nemohly. Do místnosti instalujeme přístrojek vydávající ultrazvuk, který je odpuzuje, popřípadě nastražíme otrávené návnady. Ultrazvukové elektronické odpuzovače stojí 200 až 800 Kč. Do větší chalupy by bylo potřeba umístit jich několik, přičemž účinnost je diskutabilní (myši si na ně údajně časem zvyknou).Používání jedů nebo pastiček mnozí odmítají. Přijet na jaře do chalupy, kde leží na podlaze (ve skříních, v prádle, v nepřístupných místech) myší mrtvolky vyžaduje jistou otrlost. Po mírné zimě se mohou myši přemnožit (jejich stav se nezredukoval), takže je vhodné s jejich stěhováním do chat a chalup počítat.
Před zazimováním rekreačních objektů se domluvíme s „místními“, aby stavení občas zkontrolovali a dáme jim na sebe spojení (telefonní číslo).
Pokud jsou okapové roury a žlaby zaplněny listím a voda v nich zůstává, může je mráz poškodit. Proto je včas pročistíme.
Doporučujeme prohlédnout střechu a přesvědčit se, zda někudy nezatéká a jestli není žádná ze střešních latí nalomená či vyhnilá. Váha mokrého sněhu může dosahovat až 150 kg/m2, takže při větší sněhové nadílce může dojít k prolomení střechy.
Celý objekt i další stavby na pozemku (kůlny na nářadí, přístěnky apod.) je také třeba řádně zabezpečit proti zlodějům a nezvaným návštěvníkům.
