Pokojové rostliny nám svou přítomností zpříjemňují život mezi čtyřmi stěnami. Jejich dekorativní listy a květy vykouzlí svým vzezřením radost nejednomu pěstiteli. Mnoho vody, přemíra živin, starý substrát nebo průvan, to jsou ty největší chyby při pěstování pokojových rostlin. Jak se těchto chyb vyvarovat?
Chyby při pěstování pokojových rostlin
Chyby při pěstování pokojových rostlin vedou k churavění domácí zeleně, postupnému slábnutí, přidá se žloutnutí listů a končí to až úhynem rostlin. Některé druhy jsou ochotné snést menší pěstitelské prohřešky, avšak z dlouhodobého hlediska je nejlepší stav rostlin velmi pozorně sledovat a při jakékoliv pochybnosti zjednat co nejdříve nápravu.
1. Hodně nebo málo zálivkové vody
Jedná se o zcela nejrozšířenější problém při pěstování pokojovek. V dobré víře dopřáváme zeleným spolubydlícím hodně vláhy, aby se jim dobře dařilo, přičemž opak je pravdou. Úplně nejhorší je to v zimních měsících s krátkými dny, kdy je metabolismus rostlin výrazně zpomalen a větší množství vody působí jako přebytek, negativně působící na zdravotní stav. V zimě zaléváme jen velmi střídmě, ale některé druhy vyžadují stále mírně vlhký substrát, jinak jim mohou hnědnout konce listů. Přílišné přesušení substrátu způsobí jeho ztvrdnutí, na povrchu se vytvoří krusta a substrát je tak špatně vzdušný. Při přelití a ponechání rostlin ve stavu, v jakém jsou, dochází k hnilobě kořenového systému a úhynu rostlin.
2. Suchý vzduch
Kontrola vzdušné vlhkosti je nutností především v panelákových bytech. V zimním období je to tradiční problém, kdy rostliny na první pohled netrpí a pomalu přirůstají. Avšak při přesušením vzduchu se stávají terčem napadení nejrůznějšími škůdci, ať to jsou svilušky, které poškozují listy, nebo smutnice, které se vyvíjejí v substrátu a poškozují kořenový systém. Prevencí je pravidelné každodenní rosení hned po rozednění. Je to z toho důvodu, aby listy stačily do večera oschnout a nedošlo k rozvoji hniloby nebo plísní. Dobrým opatřením je umístění misek s vodou v místnosti, případně odpařovače na pokojový radiátor.
3. Přílišné množství živin
Příliš mnoho živin rostlinám škodí. Velké množství dusíku způsobuje rychlý růst, ale také vyblednutí barev a snížení odolnosti rostlin proti napadení škůdci. Kromě toho časté a silné hnojení tekutými preparáty ničí i substrát, který je poté potažen nehezkými šedostříbrnými fleky. Ve vegetační době hnojíme maximálně jednou za dva týdny, v zimě pak pouze jednou měsíčně a ještě v poloviční koncentraci. Při extrémním přehnojení způsobíme až poškození kořenového systému.
4. Starý substrát
Pokud dlouhá léta některou z rostlin nepřesazujeme, substrát postupně zvětrá a stane se rozpadlou nevábnou hmotou, která v sobě neudrží žádné živiny a špatně dýchá. Výsledkem je to, že rostlina začne slábnout, netvoří žádné nové výhony ani nepřirůstá. Dlouhodobé pěstování v unaveném substrátu může způsobit až žloutnutí listů a úhyn exemplářů. Přesazujeme vždy na jaře, připravíme si květináč s průměrem alespoň o tři centimetry větším, než má stávající nádoba. Důležitá je také příprava substrátu. Sázet do kupované zeminy je nevhodné, protože je příliš lehká, s neskutečnou rychlostí slehává a drží příliš vláhy. Jejím smícháním s prosítovanou zahradní zeminou v poměru jedna ku jedné získáme kvalitní substrát, ve kterém se většině zeleně bude dařit.
5. Průvan
Studený průvan je zabijákem většiny pokojových rostlin. Úplně nejhorší je prudké větrání v zimním období, kdy denní teploty vzduchu mohou být i pod bodem mrazu. Pokud rostliny nastydnou, končí to jejich úhynem, na vině je vždy výrazný teplotní šok. Některým v důsledku toho mohou ze začátku opadat i květenství. Jedinou rozumnou prevencí je zabránění průvanu nebo v případě nutnosti větrání přenesení rostlin tam, kde teplotní šok nehrozí. Podobně vražedné následky může mít i přenos nedostatečně zabalených nových kusů z květinářství domů během zimního období za mrazivých dnů. Rostliny musíme nechat před přenesením co nejvíce zabalit do papíru, aby se k nim studený vzduch nemohl dostat.
Publikováno: 8. 2. 2020, Autor: Radoslav Ptáček (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Radoslav Ptáček