Základem úrody je včasná ochrana ovocných stromů proti chorobám a škůdcům

Zima je ten pravý čas, kdy si pěstitelé hoví v teple. V tuto dobu přeci i stromy odpočívají, s ochranou stromů proti chorobám a škůdcům se začne až v předjarním období. To je ale mylná představa. Právě v zimě začíná boj s kadeřavostí broskvoní a celou řadou škůdců.

Základem úrody je včasná ochrana ovocných stromů proti chorobám a škůdcům (Zdroj: Jan Kopřiva)

První ochrana stromů před škůdci a chorobami

Kadeřavost broskvoní je choroba, způsobená houbou Taphrina deformans. Ta přezimuje většinou na povrchu rostlin v korunách stromů, někdy i pod šupinami pupenů. Je rozšířena ve všech oblastech světa, kde se broskvoně pěstují. Typickým příznakem jsou žluté a červené části mladých rašících listů brzy na jaře. Poškozené části listy jsou silnější, vrásčité až zkadeřené, předčasně opadávají. U silně napadených stromů se mohou svinovat, hnědnout, a přitom zůstávají viset na větvích. U takto napadených stromů je násada plodů nižší. Někdy bývají napadány i zelené výhony, které pak zesilují a deformují se. Méně časté je napadení plodů. Projevuje se nepravidelnými, vrásčitými skvrnami červeného zabarvení.

Kadeřavost broskvoní
Kadeřavost broskvoní je častým jevem, ochranu stromů proto nesmíme zanedbat (Zdroj: Jan Kopřiva)

Mezi drobnými pěstiteli stále přetrvává starší způsob ochrany, tj. postřik fungicidem 1x na začátku rašení terminálních pupenů. Dlouhodobý výzkum ale prokázal, že tato metoda ochrany je nepostačující. Několikaleté výzkumy na 7 lokalitách v severní Itálii (region Emilia – Romagna, oblast Ravenny a Forli) prokázaly, že rozhodující faktor rizika vzniku infekce je v závislosti na teplotě a srážkách během zimního období. Bylo zjištěno, že k infekci dochází při srážkách od 9 mm a teplotě 3,1 až 3,5 °C. K tomuto účelu si mohou drobní pěstitelé umístit na zahradu jednoduchý srážkoměr a venkovní teploměr a potřebné údaje tak sledovat sami. Broskvoně se stávají náchylné k infekci od ledna do poloviny března, tj. ve fázi objevení se vrcholku listu vrcholového listového pupenu. Stromy pak zůstávají náchylné k infekci nejméně po dobu 9 týdnů. Všeobecně je proto vhodné provádět 3 ošetření v období leden až březen, při denní teplotě alespoň 5 °C. K ošetření jsou vhodné přípravky Delan 700WG, Dithane DG, Syllit 65 nebo Kocide. Tyto přípravky by se měly střídat. Jakékoliv ošetření později, než v době květů je zcela neúčinné. Nyní je také ten pravý čas vyhlásit válku škodlivým roztočům.

Vlnovníkovci
Vlnovníkovci způsobují velké škody na hrušních (Zdroj: Jan Kopřiva)
Hálčivci
Hálčivci napadají také listy vinné révy (Zdroj: Jan Kopřiva)

Svilušky a hálčivci

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), hálčivci (Aculus schlechtendali, Calepitrimerus vitis) či vlnovníkovci (Eriophyes vitis) dokážou ve vinicích a ovocných zahradách způsobit zasychání rašících letorostů, negativně ovlivňují vyzrávání dřeva a celkově snižují kvalitu i množství plodů. K jejich likvidaci se úspěchem nejen u nás a na Slovensku, ale i ve Francii, Německu a Rakousku používá biologický způsob likvidace pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Je to drobný, asi 0,6 mm velký roztoč mléčné bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné živočichy a včely je naprosto neškodný. Tento roztoč má obdivuhodnou bioregulační kapacitu. Jedna samice druhu Typhlodromus pyri vysaje za jeden den asi 8 dospělců svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého života tak vysaje jedna samice dravého roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba 18 000 hálčivců. Na jednom keři révy vinné je během jedné vegetace populace dravého roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více jak 1 milión svilušek a více jak 40 miliónů hálčivců. Přitom je to způsob ochrany naprosto ekologický, který nezatěžuje životní prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv zásahu člověka. Řada drobných pěstitelů dravého roztoče již používá.

Svilušky
Svilušky způsobují zasychání rašících letorostů (Zdroj: Jan Kopřiva)
Hálčivci jsou pohromou
Také hálčivci jsou pohromou pro ovocné stromy (Zdroj: Jan Kopřiva)

Chyby při používání roztočů

  • Dravý roztoč likviduje škodlivé roztoče ovocných stromů a révy vinné, nikoliv mšice nebo červce.
  • Roztoči pro zimní aplikace se dodávají v klidovém stadiu v plstěných pásech, což je pouze v období prosinec až začátku března.
  • V jednom plstěném pásu je zhruba 20 přezimujících samic, je proto nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do 5 °C, s umístěním na stromy neotálet.
  • Na každý ovocný strom připevníme minimálně 3 plstěné pásky s roztoči.
  • První rok po vysazení je označován jako rok náběhový, což znamená, že v tomto roce nemusí být přímá ochrana maximální, neboť roztoči se teprve rozmnožují podle intenzity škůdců na potřebný stav populace.
  • Výsadba roztoče Typhlodromus pyri se provádí pouze 1x po dobu existence sadu nebo vinice, to jen ovšem za předpokladu, že jej nezahubíme aplikací nevhodných chemických přípravků.
  • Je bezpodmínečně nutné používat pouze přípravky doporučené v návodu.
  • Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců, dokáže dravý roztoči dlouhodobě hladovět nebo žije z pylu či spor fytopatogenních hub, obava, že zahyne, je zbytečná.
  • Využití tohoto predátora je v porostech jádrovin, peckovin, ořešáků, révy vinné – všude kde nás trápí některé druhy roztočů.
Dravý roztoč
Použití dravého roztoče má svá pravidla (Zdroj: Jan Kopřiva)
Lepové pásy
Umístěte na ovocné stromy lepové pásy určené přímo pro druh škůdce (Zdroj: Jan Kopřiva)
Autor: Jan Kopřiva (text a foto)

Související k tématu