reklama

Jaké jsou skládkové choroby u ovoce

Jaké jsou nejčastější skládkové choroby ovoce? Dobře uskladnit sklizené plodiny se každému pěstiteli nepodaří. Ne každý má vhodné podmínky, a tak ovoce, které by mělo vydržet celou zimu, velmi brzy scvrkává, předčasně měkne a jeho charakteristické vlastnosti se ztrácejí. Mělo by se skladovat v dobře větratelných místnostech nebo sklepích se stejnoměrnou teplotou, bez pronikání přímého slunečního světla a vždy samostatně.

i (Zdroj: Depositphotos )
Veškeré uskladněné ovoce bychom měli pravidelně kontrolovat, abychom předešli případným chorobám a ihned vyloučily vše, co má vady (Zdroj: Depositphotos)

Ovoce je vhodné dávat do dřevěných lísek nebo přepravek z umělé hmoty, naskládaných na sebe. Před uskladněním se vyplatí dokonalé vytřídění poškozených plodů. Pro cirkulaci vzduchu se spodní bedna podloží nebo nechá prázdná. Regulace teploty se provádí větráním. Skladovací teplota u jablek je 1 až 5 °C, u hrušek 1-4 °C. Teplota nad 6 °C urychluje zrání a podporuje vznik hnilobných procesů. Sušší vzduch pod 80 % pak vyvolává scvrkávání plodů. Během skladování se ovoce musí pravidelně prohlížet a plody poškozené či nahnilé se musí vyřazovat. Přesto se však v průběhu skladování velmi výrazně mohou projevit fyziologické poruchy plodů, které během sklizně buď byly málo patrné, nebo se ještě neprojevily.

Hořká pihovitost

Především se jedná o hořkou pihovitost, kdy se v období sklizně, ale především během skladování na plodech objevují mírně propadlé šedozelené, nejčastěji 3-5 mm velké skvrny. Ty se mohou spojovat a vznikají pak různě velké mírně propadlé plochy. Pod poškozenými místy je dužnina tmavě zbarvena. Poškození bývá výraznější v kališní části plodu a na straně vystavené slunci. Poškozená pletiva mají hořkou chuť, od čehož se odvozuje i název poruchy (hořká skvrnitost nebo pihovitost). Náchylné k onemocnění jsou především odrůdy Coxova, Dukát, Šampion a Rubín. Onemocnění se projevuje především na mladých bujně rostoucích stromech s malou násadou velkých plodů. Příčinou onemocnění je narušení metabolismu uhlohydrátů v důsledku nedostatku vápníku v plodech. Výskyt dále ovlivňují povětrnostní a půdní podmínky, nevyrovnaná výživa, především nadbytek dusíku a draslíku. Vzniku onemocnění předcházíme vyrovnanou výživou, a především přihnojením vápníkem na list formou postřiku přípravkem Kalkosol (chlorid vápenatý) na list a mladé plody. Ošetřuje se od konce června v 4-6x v 10-14 denních intervalech.

Takto napadené ovoce se nedá jíst kvůli nadměrně hořké chuti
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Takto napadené ovoce se nedá jíst kvůli nadměrně hořké chuti

Sklovitost

V období dozrávání, zralosti, a především v době skladování objevujeme na průřezu plodů průhledná, sklovitá, různě velká místa. Postižení může zasáhnout celý plod. Sklovitost se většinou šíří od jádřince. Může však být i pod slupkou, která je nad postiženými místy nenápadně odlišně zbarvena. Sklovitost vzniká v důsledku proniknutí vody do mezibuněčných prostorů. K tomuto poškození dochází především při rychlém nárůstu plodů v důsledku vydatných dešťů po období sucha. Riziko poškození zvyšuje nadměrné hnojení dusíkem.

Vzniká v důsledku proniknutí vody do plodu
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Vzniká v důsledku proniknutí vody do plodu

Hnědnutí a měknutí

Skládkové hnědnutí a měknutí slupky – po několika měsících uskladnění, a především v závěru skladování se na plodech projeví velkoplošná, různě intenzívně hnědá zbarvení slupky. Intenzita projevu se výrazně zvýší po přemístění plodů ze skladu do podmínek pokojové teploty. Postižené plody za 1-2 dny zhnědnou. Dužnina však pod zahnědlou slupkou není poškozena. Nejvíce bývají postiženy předčasně sklizené, pozdě uskladněné, a především menší a nevyzrálé plody. Často pozorujeme napadení u odrůd Idared, Melrose, Ontario. Onemocnění je zapříčiněno nahromaděním aromatických látek jako projevu vlastního metabolismu plodů. Projeví se zejména při přeplnění skladových prostorů a nedostatečném větrání skladů. Vzniku hnědnutí slupky se dá předejít skladováním kvalitních, v optimální zralosti sklizených plodů. Nepřeplňovat skladové prostory a dostatečně je větrat.

Nahromadění aromatických látek pod slupkou způsobí hnědnutí slupky
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Nahromadění aromatických látek pod slupkou způsobí hnědnutí slupky

Sazovitost

Je velmi nápadné a nezaměnitelné zbarvení slupky do černa. Původcem tohoto stavu je houba, Gloeodes pomigena. Příznaky poškození jsou velmi nápadné, plody mají zelenočerné rozmyté skvrny, které pokrývají velkou část povrchu jablka, mnohdy i celý plod. Skvrny se dají setřít, nebo omýt vlažnou vodou. Plody jsou však nevzhledné a mají horší skladovatelnost. Sazovitost se vyskytuje především v zahuštěných a neudržovaných výsadbách a na uzavřených vlhkých lokalitách, často v blízkosti lesa. Postiženy mohou být i hrušky. Významné jsou i rozdíly v náchylnosti odrůd. Houba přezimuje na letorostech jabloní, ale také například na javorech, lípě, maliníku. Na těchto rostlinách se v červnu tvoří plodničky s výtrusy, které jsou větrem a deštěm roznášeny do okolí. Pro vznik infekce jsou vhodné teploty kolem 20 °C a relativní vlhkost vzduchu nad 95 %. Původce choroby je povrchový parazit, jehož vývoj se odvíjí podle vnějších podmínek. Sazovitost se může projevit za 20 až 50 dnů po infekci, většinou před sklizní, ale během skladování se výrazně zhoršuje. Ochrana spočívá v prevenci. Stromy nevysazovat v nevhodných vlhkých a uzavřených lokalitách. Zajistit vzdušnost korun stromů pravidelným řezem. Z chemických ošetření se provádí pozdní ošetření přípravky proti strupovitosti, které výrazně výskyt sazovitosti omezí. Postřiky se však musí provádět před sklizní, ale pozor na dodržení ochranné lhůty, uvedené v návodu. Postřiků proti strupovitosti je registrováno kolem třiceti.

Původcem choroby je houba, která vytváří mastné černé skvrny
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Původcem choroby je houba, která vytváří mastné černé skvrny

Hniloby

Kromě nejčastěji se vyskytujících výše uvedených vad se velmi často setkáváme u skladovaného ovoce také s nejrůznějšími hnilobami. Nejčastěji však pozorujeme při pravidelných kontrolách výskyt černé moniliové hniloby – slupka jablek je černá, kožovitá, lesklá. Tato choroba má snad jedinou výhodu, a ta spočívá v tom, že se nešíří na zdravé plody. Toto onemocnění je vlastně skladištní forma moniliové hniloby. Napadené plody okamžitě odstraňujeme.

Patří k nejdůležitějším skladištním chorobám. Projevuje se po určité době skladování vznikem okrouhlých, poněkud vkleslých žlutohnědých skvrn, které se rychle zvětšují a vzájemně splývají. Plody jsou zcela znehodnoceny, neboť i zdánlivě zdravá dužnina má nahořklou chuť. Houba se šíří i při nízkých skladovacích teplotách, a proto se s ní setkáváme ve všech typech skladů. Z napadených plodů na zdravé se nešíří. Mezi náchylné patří odrůdy Coxova, Golden, Zvonková. Jako ochranné opatření proti tomuto poměrně častému onemocnění během skladování lze předcházet pozdními postřiky proti strupovitosti a včasnými sklizněmi.

Nešíří se na zdravé plody, ty napadené ihned vyhoďte
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Nešíří se na zdravé plody, ty napadené ihned vyhoďte

Tato hniloba se objevuje především v deštivých letech. Mnohdy již během vegetace pozorujeme v okolí kalicha žlutohnědé skvrny, které se ještě během skladování zvětšují a plody jsou určeny k vyřazení.

Projevuje se především u odrůd s širokou podkališní jamkou. V loňském roce byla velmi častá a pozorujeme ji při rozříznutí jablka, kdy pletivo v okolí jádřince je hnědě zbarvené, pouzdro jádřince potažené houbovými vlákny. Hnilobě nakonec podlehne celý plod. Závažnost této hniloby spočívá především v její identifikaci až po rozříznutí plodu, protože navenek není patrná.

Není patrná navenek, proto se obtížně identifikuje
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Není patrná navenek, proto se obtížně identifikuje

Projevuje se většinou až po dlouhé době skladování, nejvíce bývá napadána odrůda Jonatan. Patogen proniká do plodu již v průběhu vegetace. Na povrchu plodů během skladování se objeví ostře ohraničená vpadlá hnilobná místa zbarvená tmavě hnědě až černě. Na zdravé plody se nešíří.

Způsobují větší škody na plodech poraněných, napadených strupovitostí, popřípadě poraněné požerky od myší během skladování. Na povrchu plodů se vytvářejí plísňové povlaky různé barvy, podle kterých pak usuzujeme původce hniloby. Napadení šedou hnilobou postihuje většinou několik plodů sousedních, takže vznikají celá hnilobná „hnízda“. Jako ochrana proti uvedeným chorobám je především velká opatrnost při sklizni, třídění a manipulaci. Je nutné zacházet s ovocem co nejšetrněji, aby nedošlo ke zbytečnému poranění slupky. I nepatrně poškozené plody je třeba ze skladování vyloučit, stejně jako plody přezrálé.

Vytváří na povrchu plodu plísňový povlak
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Vytváří na povrchu plodu plísňový povlak

Prima tipy

 

  • Úspěch skladování závisí také na správné volbě sklizně podle odrůd. Plody pozdě sklizené mají kratší skladovatelnost.
  • Před uskladněním ovoce se vyplatí dezinfekce skladu pomocí síření nebo alespoň vybílení stěn.
  • Velmi dobře se pro dlouhodobé skladování osvědčují odrůdy Topaz, Melrose a Idared. Ztráty hnitím bývají u těchto odrůd poměrně nízké. Nemají sklon ani ke scvrkávání a vadnutí, proto jsou velmi vhodné pro drobné pěstitele.
  • Pokud nemůžeme ve skladovacích prostorech dodržet teplotu do 5 °C a neudržuje se ani odpovídající vlhkost vzduchu, mají plody sklony ke scvrkávání. Vyplatí se tedy zakrýt lísky či přepravky s ovocem fólií.

Zelenina

Nejen ovoce, ale i uskladněnou zeleninu musíme pravidelně kontrolovat. I ta podléhá při nesprávném skladování celé řadě hnilob. Nejzávažnější skládkovou hnilobou kořenů mrkve je černá hniloba, způsobená houbou Alternaria radicina. Prvotní příznaky se projevují na listech v podobě malých, úzkých černých až nekrotických skvrn, které se postupně rozšiřují. Listy mohou časem i odumírat. Na kořenech se vytvářejí velké, černé propadlé skvrny. Ty se šíří plošně, ale i do hloubky. Napadené pletivo vypadá jako zuhelnatěné. Kromě mrkve napadá tato houba i celer, petržel a pastinák. Původce choroby se přenáší osivem, a především posklizňovými zbytky. Šíří se za vlhkého počasí a zálivkou na kořenové krčky. Ochrana spočívá především ve výsevu kvalitního osiva, ošetřeného fungicidem. Nutné je důsledné dodržování osevních postupů, dokonalé odstraňování posklizňových zbytků a skladování jen zdravých a mechanicky nepoškozených kořenů.

Skládkové hniloby ovoce i zeleniny bývají způsobeny nejčastěji houbami
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Skládkové hniloby ovoce i zeleniny bývají způsobeny nejčastěji houbami

Velmi častou chorobou je i mokrá hniloba kořenů, způsobená bakterií Erwinia carotovora. V porostech se vyskytuje pouze výjimečně. Pletivo na bázi řapíků kašovitě hnije a silně zapáchá. Výskyt onemocnění podporuje trvalé zamokření a napadení škůdci. Vyskytuje se především u mrkve a celeru. Jako nepřímé ochranné opatření je dodržování vhodných osevních postupů a šetrná sklizeň bez poškození kořenů. Při skladování zabraňuje šíření teplota nižší než 4 °C.

Některé hniloby na zelenině způsobuje hlízenka obecná
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Některé hniloby na zelenině způsobuje hlízenka obecná

Houby a škůdci

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) napadá mrkev a celer, dále pak i petržel a fenykl. Ve vlhkých a chladných letech se může na zamokřených půdách vyskytovat již na poli. Charakteristické je bílé vatovité mycelium s černými sklerocii. I zde je na místě nepřímá ochrana - skladování čistých a mechanicky nepoškozených kořenů, vzdušné prostředí bez nadměrné vzdušné vlhkosti.

Projevuje se malým nekrotickými skvrnami
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Projevuje se malým nekrotickými skvrnami

Skládkové hniloby mohou být dále způsobovány houbami Botrytis cinerea, Rhizoctonia crocorum a Rhizopus spp. Příznaky bývají často variabilní, kořeny podléhají mokré i suché hnilobě. Na povrchu skladovaných plodin se tvoří podle druhu patogenu mycelium šedé, černé i bílé barvy. Všeobecně jsou nejvíce napadány rostliny mechanicky poškozené, fyziologicky přezrálé a skladované v nevhodných teplotních a vlhkostních podmínkách. Ve skladovacích prostorách je proto nutné udržovat teplotu kolem 4 °C, aktivní větrání bez nadměrné vzdušné vlhkosti. Před naskladněním je vhodné skladové prostory i nádoby dezinfikovat Savem.

Publikováno: 13. 1. 2020, Autor: Ludmila Dušková (text a foto), Depositphotos (foto), Profil autora: Ludmila Dušková