Dřeviny v zimě ohrožuje okus zvěř, sníh a mráz

Okus od zvěře, ale také velké nánosy sněhu a silný mráz představují pro dřeviny na našich zahradách velké riziko. Na neoploceném pozemku nebo na pozemku s chatrným plotem je velkým nebezpečím pro stromky a choulostivé dřeviny lesní zvěř. Okousané a poškozené větve i kmeny jsou toho důkazem. Poškozené stromky a keře jsou pak náchylné na napadení škůdci a nejrůznější choroby, které je mohou až zlikvidovat.

Dřeviny v zimě ohrožuje okus zvěř, sníh a mráz (Zdroj: Jan Kopřiva)

Nedozírné škody může v zahradě způsobit lesní zvěř. Stačí malá díra v plotu, nedostatečné výška oplocení nebo neoplocený pozemek a stromy či keře jsou během krátké chvilky zcela okousány. Pokud je poškození nepatrné, je ještě šance na záchranu. Ránu mechanicky očistíme kartáčem či ostrým nožíkem a důkladně zatřeme stromovým balzámem. Při větším poškození je ale záchrana prakticky nemožná. Z toho důvodu se vyplatí nezanedbat prevenci.

Okus
Pokud divokou zvěř nezadrží pořádný plot, dopadnou vaše dřeviny nejspíš takto (Zdroj: Jan Kopřiva)

Máte v pořádku plot?

Důkladně zkontrolujeme oplocení pozemku a pečlivě opravíme všechny díry. Pokud ale máme nedostatečné nebo žádné oplocení, musíme ochránit individuálně každý strom a keř. Perfektním pomocníkem je dnes již běžně vyráběné plastové pletivo. Lze jej zakoupit v různých výškách a velice dobře se stříhá na potřebnou délku obyčejnými nůžkami. Velice dobrým a rychlým pomocníkem proti okusu je přípravek Aversol. Je to repelentní přípravek charakteristického zápachu. Pro aplikaci je mísitelný vodou, po zaschnutí je však ve vodě nerozpustný. Aplikace se provádí buď nátěrem pomocí kartáče či štětce nebo postřikem zádovým postřikovačem, vybaveným tryskou o větší světlosti.

Kryty stromků
Kromě pevného plotu ale myslete u na další ochranu - třeba na kryty stromků (Zdroj: Jan Kopřiva)

Rozdílné teploty jsou hrozbou

Nebezpečím pro stromy jsou také velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Přes den se kůra na slunci roztahuje a pod ní začne protékat míza. Když v noci poklesne teplota pod bod mrazu, míza zamrzne, kůra se napne a popraská. Vznikají tak podélné praskliny, které jsou nebezpečnou vstupní branou pro infekci mykózami. Z toho důvodu sadaři bílí kmeny vápnem. Bílá barva odráží sluneční paprsky a ochrání tak kmen před popraskáním. Stačí ale nečekaný zimní déšť nebo mokrý sníh a vápno se smyje. K tomuto účelu slouží mnohem lépe přípravek Protekt. Je to vodovzdorný bílý nátěr, který si zachovává plasticitu i po několika měsících, takže při výkyvu teploty vzduchu nepraská. Před nanesením Protektu na kmeny odstraníme kartáčem vrchní odlupující se borku. Nátěr provádíme v prosinci až lednu, rozhodně ale dřív, než míza začne protékat.

Vápenný nátěr
Vápenný nátěr není na ozdobu, ale na ochranu před sluncem a mrazem (Zdroj: Jan Kopřiva)

Poslední zimy spíš připomínaly předjaří. Zem prakticky nezmrzla, a když se noční teploty zastavily na -5 °C, mluvilo se o velkých mrazech. Jak se zdá, ta letošní zima se konečně chová jako zima ve střední Evropě, a tak nejsou výjimkou teplotu pod -10 °C ale i mnohem nižší. Český zahrádkář a pěstitel patří tradičně do kategorie věčných nespokojenců. Proto se již ozývají hlasy, jak stromy omrznou, réva to nepřežije, jahody vymrznou a celá řada dalších „zaručených“ pohrom. Na druhou stranu se ale těšíme, jak tuhé mrazy omezí výskyt celé řady chorob a škůdců.

Pletivo
Mráz a sníh zamezuje hledání potravy zvěři v lese, přicházejí tedy i do zahrad (Zdroj: Jan Kopřiva)

Přežijí houbové choroby i v mrazech?

Zlikviduje mráz houbové choroby? Na výskyt houbových chorob má kromě stanoviště, hustoty koruny a fytosanitární hygieny zahrady vliv teplota a vlhkost během vegetace. Navíc spory fytopatogenních hub přežívají v klidovém stádiu bez problémů vysoké mrazy i několik měsíců. Určitě ale má stále mrazivé počasí pozitivní vliv na infekci houbou Taphrina deformans, která způsobuje kadeřavost broskvoní. Mráz ani tuto houbu nezlikviduje, ale zabrání infikování. Houba se běžně vyskytuje na povrchu větví a pupenů. Při teplotách během zimy nad 6 °C po dobu asi 4 dnů a trvalém ovlhčení začíná houba infikovat pupeny. Proto je nutné v takovém případě začít již v zimních měsících s účinnou chemickou ochranou. Při teplých zimách předchozích let bylo na některých lokalitách nutné ošetřovat proti kadeřavosti 5x i vícekrát během zimy. To je při mrazivém počasí bezpředmětné, neboť nebezpečí infekce nehrozí.

Okousané stromky
Okousané stromky je potřeba neprodleně ošetřit (Zdroj: Jan Kopřiva)
Stromkový balzám
Použijte hojivý stromkový balzám (Zdroj: Jan Kopřiva)

Škůdci v zimě

Jak je to se škůdci, ani ty mráz nezlikviduje? Na ovocných dřevinách přezimuje řada důležitých škůdců v různých vývojových fázích. Jedná se především o vajíčka nejběžnějších druhů svilušek, mšic, mer a píďalek, vajíčka nebo larvy štítenek a puklic, housenky obalečů a podkopníčka spirálového a motýli podkopníčka ovocného. Škůdci přezimují hluboko pod kůrou stromů, v listí, mechu nebo drnu. Na to, aby došlo k postřehnutelné likvidaci škůdců mrazem, má vliv celá řada faktorů. Všeobecně je eliminující síla mrazů, tj. teplota -15 °C a nižší, v závislosti na délce působení. Pokud by takové mrazy trvaly několik dní po dobu 24 hodin, je možné předpokládat omezení množství škůdců. Dále záleží na lokalitě, protože otevřená místa jsou náchylnější, a také na sněhové pokrývce. Čím je sněhová pokrývka vyšší a pokrývá i větve, tím jsou škůdci chráněnější.

Škůdci
Spousta škůdců přezimuje pod kůrou stromů ve formě vajíček nebo larev (Zdroj: Jan Kopřiva)

Můžeme se tedy letos těšit na menší výskyt přezimujících škůdců? Takové předpoklady se rovnají hádání z křišťálové koule. Co letošní zima udělá se škůdci, poznáme až na jaře. V tu dobu se vyplatí zjistit výskyt aktivních škůdců pomocí optických a feromonových lapačů. Rozhodně ale je nutné varovat před předčasným optimismem, který by vedl k omezení nebo vyloučení standardní ochrany ovocných stromů proti přezimujícím škůdcům.

Jaký vliv mají mrazy na výskyt drobných hlodavců a na krtky? O vlivu mrazů na omezení populace těchto škůdců se dá mluvit při promrznutí půdy do hloubky zhruba 50 cm. Také zde záleží na délce promrznutí půdy. Ani to ale neznamená, že v dostatečně promrzlé zemi máme vyhráno a tito škůdci vyhynou. Na lokalitách se sněhovou pokrývkou je pak nezamrzlá.

Autor: Jan Kopřiva (text a foto)

Související k tématu