reklama

Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 1. část

Konečně se splnil váš sen. Nakoupili jste si více či méně drahé komponenty domácího kina a předpokládáte, že už máte vyhráno. Bohužel vás ještě čeká neméně důležitá a dost často podceňovaná instalace, která může vaši drahou aparaturu kvalitativně výrazně degradovat. Abyste věděli jak na to, připravili jsme pro vás malý seriál.

Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 1. část
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 1. část
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 1. část

Nesprávné umístění jednotlivých komponentů spotřební elektroniky je asi největší chybou, kterou se běžní uživatelé (laici) dopouštějí. Málokdo je totiž ochoten přizpůsobovat výběr a umístění nábytku potřebám domácího kina. Přitom se ve většině případů nejedná o nic dramatického. Akustické úpravy poslechové místnosti (obývacího pokoje) většinou nejsou nezbytně nutné, neboť členitost nábytku, sedací souprava, koberec, obrazy na stěnách, závěsy atd. dokáží dostatečně rozbít, případně pohltit nežádoucí zvukové odrazy. Zbývá tedy umístit jednotlivé komponentyv souladu s logikou tak, abychom maximálně využili jejich kvalit.

Obraz

Obraz
Obraz

Snad nejzákladnější a rozhodně nejrozšířenější komponent domácího kina – televizor – lze umístit hned několika způsoby. Pokud máte rozměrnou obývací stěnu s prostorem pro televizní přijímač, budete ho s největší pravděpodobností chtít umístit právě tam. Toto řešení však má své zápory. Především starší obývací stěny většinou nepočítají s větším televizorem než o úhlopříčce 70 cm a zcela pomíjejí modely širokoúhlé, tedy s formátem obrazovky 16:9. O moderních a stále dostupnějších plazmových nebo LCD televizorech o úhlopříčkách nad 82 cm ani nemluvě.Moderní obývací stěny už tímto neduhem většinou netrpí, avšak může u nich nastat jiný, z pohledu domácího kina stejně závažný problém. Kam s centrálním reproduktorem. Ten totiž musí být umístěn nad nebo pod televizorem (na vertikální ose) a co možná nejblíže k obrazu. Pokud je však televizor ve stěně natěsno, nezbývá na umístění centru dostatečný prostor (o umístění reprosoustav si podrobněji přečtete v jednom z následujících dílů).

Obraz
Obraz
Obraz
Obraz

Druhým a nutno dodat, že zřejmě nejběžnějším způsobem umístění je postavit televizor na TV stolek, případně na menší skříňku. TV stolek je pro instalaci domácího kina jednoznačně nejlepší, neboť každý (nebo skoro každý) typ má pod hlavní nosnou deskou několik polic do kterých se dají umístit AV receiver nebo AV zesilovač, Blu-Ray nebo DVD přehrávač, videorekordér, tedy i ostatní komponenty domácího kina. Mimoto jsou televize a ostatní komponenty velmi dobře chlazeny proudícím vzduchem a je k nim snadný přístup. Drobnou nevýhodou takového řešení je menší výběr dostatečně dimenzovaných stolků a jejich barevných variant.

Obraz
Obraz
Obraz
Obraz

Držáky na LCD nebo plazmovou televizi

Určitým východiskem je nechat si vyrobit stolek na míru podle osobních představ, který však přijde na větší peníze, než koupě sériově vyráběného. Přesto si myslím, že se taková investice vyplatí.Třetí, a v případě plazmových a LCD televizorů stále častější variantou umístění, je uchycení na speciální držák, který je přimontovaný ke zdi. Vzhledem k tomu, že nabídka různých držáků je veliká a zahrnuje i modely s možností naklápění nebo vysunování, určitě najdete takový, který vám bude vyhovovat.

Obraz
Obraz
Obraz
Obraz

Stejně důležité jako umístění televizoru je i to, kde se bude vzhledem k poslechovému místu nacházet. Před zařizováním obývacího pokoje si vyberte místo, kde budete mít umístěnou sedačku a televizor umístěte přímo proti ní. Asi nejčastější a zároveň i největší chybou (nejen z pohledu domácího kina ale i z pohledu ergonomie) je sledování televizního přijímače šikmo, případně dokonce bokem! V už zařízeném pokoji se pokud možno snažte dodržet stejné pravidlo. Je také potřeba dbát na to, aby televizor nebyl moc vysoko nebo naopak nízko, ale aby byl pokud možno střed obrazu přímo proti očím sedící osoby.

Obraz
Obraz
Obraz
Obraz

Pokud jste majiteli videoprojektoru, můžete ho instalovat „trvale“ na zadní stěnu případně na strop pomocí speciálního držáku. Vzhledem k tomu, že design moderních projektorů určitě uspokojí i přísná estetická měřítka, nevidím žádný důvod se k tomuto řešení nepřiklonit. Variantu, kdy projektor před každou filmovou produkcí vybalíte, zapojíte a po skončení opět složíte zpátky do krabice nemá z pohledu domácího kina smysl a pokládám ho pouze za nouzové nebo dočasné řešení.

Obraz
Obraz

Projekční plátno se umisťuje přímo proti projektoru, nejlépe kolmo na něj, a jeho horizontální střed by se měl nacházet ve stejné vodorovné rovině jako videoprojektor. Tím si zajistíte nulové lichoběžníkové zkreslení reprodukovaného obrazu. Vzhledem k tomu, že drtivá většina současných projektorů pro domácí kino je vybavena funkcí Lens-Shift (optická korekce lichoběžníkového zkreslení), není nezbytně nutné předchozí pravidlo do puntíku dodržet. Pozor však na to, aby projektor nesvítil na projekční plochu až příliš z boku. Pak by vám s nastalým lichoběžníkovým zkreslením ani Lens-Shift nepomohl.

Důležitá je také vzdálenost plátna od projektoru, kde je potřeba dodržet doporučení výrobce. Jenom připomeneme jedno základní pravidlo. Čím větší je vzdálenost videoprojektoru od projekčního plátna, tím větší je úhlopříčka obrazu, ale snižuje se rozlišení detailů a množství světla dopadajícího na plochu.

Publikováno: 13. 11. 2008, Autor: Martin César (text), archiv autora (foto), Profil autora: Redakce