reklama

Svépomocí k dokonalosti aneb návštěva ve Vranovicích

Doba se zrychluje a společnost se stále víc profesionalizuje a specializuje. Zdálo by se, že tradiční české kutilství postupně vezme za své, protože nám na něj zkrátka nezbude čas. Statistiky domácího stavebnictví ale naznačují poněkud jiné trendy.

Svépomocí k dokonalosti aneb návštěva ve Vranovicích

Podíl staveb realizovaných svépomocí v České republice v dlouhodobém trendu překvapivě neklesá a drží si stále podstatně vyšší podíl než v sousedních západoevropských zemích. Na první pohled se logicky zdá, že právě rodinné domy realizované svépomocí nezkušenými stavebníky patří kvalitou provedení mezi typické odstrašující případy. Ne vždy je to ale pravda. Motivem pro výstavbu domu svépomocí v našem prostředí totiž nemusí být vždy snaha ušetřit za každou cenu. Žijeme v době, kdy sehnat slušného řemeslníka je téměř nadlidský výkon. V českém stavebnictví chybí několik tisíc pracovníků, což je logicky cítit v kvalitě odvedené práce. Průměrná kvalita stavebních prací je momentálně velmi nízká a drobný investor rodinného domu má jen omezené možnosti, jak dosáhnout svých představ a požadavků. Příběhy o tom, kdo měl na stavbě větší „šikuly“, patří k oblíbeným konverzačním tématům většiny investorů, kteří v nedávné době absolvovali drama s názvem „Stavba rodinného domu na klíč“. Není tedy až takovým překvapením, že mezi nejpečlivěji postavené rodinné domy se v současnosti řadí také domy stavěné svépomocí.

Klíčová volba materiálu

Klíčová volba materiálu
Klíčová volba materiálu
Klíčová volba materiálu
Klíčová volba materiálu

Jednou z takových staveb je rodinný dům v jihomoravských Vranovicích. Hrubou stavbu RD o velikosti přibližně 180 m2 realizoval majitel Petr Norek z větší části svépomocí. To se odrazilo ve velmi příznivém rozpočtu stavby a překvapivě také v nevídané kvalitě provedení. „Jsem profesí automechanik a jsem zvyklý na vysokou přesnost. S kvalitou stavby jsem stále nebyl spokojený, přestože mě všichni ubezpečovali, že tak přesné zdění ještě neviděli,“ říká Petr Norek. „Klíčovým rozhodnutím při stavbě našeho domu byla volba zdicího materiálu. Mám kolem sebe dost známých, kteří právě staví rodinný dům, takže jsem se mohl inspirovat jejich zkušenostmi. Na konkrétních případech jsem si jen potvrdil všeobecnou zkušenost, že nepřesnějším zdicím materiálem je pórobeton YTONG,“ dodává Norek.

Přesně a bez zateplení

Přesně a bez zateplení
Přesně a bez zateplení

Snadné a přesné řezání tvárnic a lepení na minimální maltové spáry jsou podmínkou přesného zdění bez tepelných mostů.

Pan Norek původně zvažoval, že obvodové stěny vyzdí z běžného YTONGu a doplní je zateplovacím systémem, protože od svého domu očekává maximální tepelný komfort a minimální provozní náklady. „Do zateplování se mi nechtělo kvůli vlhkosti a v době rozhodování představila Xella novinku YTONG LAMBDA se zvýšenou izolační schopností. Rozhodl jsem se tedy pro tuto variantu zdiva v tloušťce 375 mm. Materiál je sice dražší, ale obejde se bez komplikovaného a pracného zateplení. Stěny mají stejné izolační schopnosti jako běžně používané cihly se zateplením,“ pokračuje Petr Norek. Dosažení nadstandardních izolačních vlastností ale vyžaduje skutečně přesné zdění na milimetry, což s běžnými cihlami není možné. „Od bratra, který je zedník, jsem věděl, že podobná přesnost připadá v úvahu jen u pórobetonových tvárnic, které se dají lepit a řezat absolutně přesně. Do stavby svépomocí jsem se tedy pustil nejen kvůli finančním úsporám, ale také kvůli přesnosti, kterou bych nejspíš u běžné firmy neuhlídal.“

Přesně a bez zateplení
Přesně a bez zateplení

Výsledek tomu skutečně odpovídá. Zdivo domu je vyskládáno z tvárnic tak přesně, že z odstupu několika metrů dům vypadá jako omítnutý bílým štukem a spáry mezi zdicími prvky jsou téměř neznatelné. Projevuje se to již nyní na vnitřním klimatu stavby. Přes vysoké venkovní teploty je v hrubé stavbě domu stále příjemný chlad, což svědčí o dobrých izolačních parametrech pláště. K vysokému standardu provedení domu patří také perfektní řešení běžných tepelných mostů v oblasti soklů nebo pozedních věnců. Dosáhnout podobné kvality při realizaci na klíč stavební firmou by byl nejspíš nadlidský výkon. Zdivo poměrně velkého dvoupodlažního rodinného domku přitom vyšlo investora na necelých 300 000 Kč. Parametry normy na tepelnou izolaci přitom obvodový plášť překračuje o celou třetinu. Narozdíl od jiných staveb, které počítají s deklarovaným tepelným odporem od výrobců stavebních prvků, se ale díky přesnosti zdiva může pan Norek na podobné hodnoty spolehnout.

Do svépomocné stavby se investor mohl pustit také proto, že mu nezištnou pomoc nabídli jeho dva bratři. Během víkendů za čtyři měsíce ve třech lidech postavili hrubou stavbu, včetně stropů. „Rychle jsme si našli optimální systém zdění a nebýt toho, že jsem vše trochu brzdil svou důkladností, šlo by to jistě ještě rychleji. Hodně mi pomohl internet a pracovní postupy zpracované na stránkách www.xella.cz. Když jsem si s něčím nevěděl rady, šel jsem k internetu, kde jsem našel odpověď. Stavba svépomocí určitě není pro každého. Trávím tím veškerý svůj volný čas. Musí vás to tedy také bavit. Zatím jsem s průběhem stavby spokojený, uvidíme, jak to bude pokračovat dál. Pokud bych se rozhodoval znovu, volil bych stejnou cestu i stejné materiály,“ uzavírá spokojený stavebník Petr Norek.

Přesně a bez zateplení
Přesně a bez zateplení

Místo uložení stropů a pozední věnec není na fasádě domu patrné. Celý detail je pečlivě proveden nejen na pohled ale hlavně z hlediska tepelných mostů. Přesné stěny snižují spotřebu omítkovin a zrychlují omítání. Pečlivost se tedy vyplatí také finančně.

Připraveno ve spolupráci s Xella CZ, s.r.o.

Publikováno: 5. 8. 2012, Autor: Xella CZ, s.r.o. (text a foto)