Drásání dřeva

Drásání nebo strukturování dřeva je technologie povrchové úpravy dřeva, při níž vybrousíme měkčí části kresby. Takto upravený povrch dřeva vypadá staře, zašle a letitě, jakoby nám tady výrobek zůstal z dob po babičce: jeho vzhled drásáním získá patinu staré a léta používané věci.

Jde o zvýraznění a především zplastičtění kresby a zvýraznění struktury jednotlivých let. Mechanickou nebo chemickou cestou se rozruší kresba dřeva a prokreslí tak rozdíly mezi jarním a letním dřevem a jejich rozdílnou hustotou.

Nejvhodnější je pro strukturování dřevo měkké, smrk, borovice a modřín, u nichž je struktura nejvýraznější. K prodeji jsou i luxusní plovoucí dubové podlahy s drásaným povrchem. Na dekorativní nebo domácí výrobu je však dubové dřevo příliš tvrdé.

Ruční strukturování

Jemnější ruční drásání ocelovým kartáčem trvá déle a je vhodnější na menší plochy, jako jsou například rámečky na obrázky. Tlak vyvíjený na kartáč se řídí potřebnou reliéfností kresby.

Pomocí vrtačky

Jde vlastně také o ocelový nebo nylonový kartáč se stopkou, který pohodlně upneme do sklíčidla vrtačky. Otáčky a přítlak opět volíme podle druhu dřeva.

Pomocí tepla a plamene

Strukturování můžeme provést i opalovací horkovzdušnou pistolí. Je to trochu podobné, jako bychom opalovali starý lak z oken. Zůstaneme-li příliš dlouho na jednom místě, začne dřevo černat a uhelnatět, měkčí část dřeva však dříve. Pod vysokou teplotou se začne struktura dřeva vyrýsovávat dříve. Takto opálené dřevo je prý i odolnější. Opálené dřevo, které začalo lehce uhelnatět, pak očistíme ocelovým kartáčem.

Práci na větší ploše nám usnadní nástavec na horkovzdušnou pistoli, který rozšíří záběr a zintenzivní proud teplého vzduchu. Budeme-li tuto technologii používat poprvé, je vhodné si ji nejprve vyzkoušet na odřezku stejného materiálu.

To platí i o jiných způsobech drásání dřeva. Opalovat můžeme samozřejmě i přímým plamenem letlampou nebo plynovým hořákem - vždy je však třeba pracovat ve větrané místnosti bez hořlavých nebo snadno vznětlivých látek, jakými jsou barvy a ředidla. Nejvhodnější je práce venku.

Nejen kvůli vzhledu

Opalování se používá na úpravu dřeva nejen kvůli tomu, aby vypadalo jako staré, ale také proto, aby bylo odolnější. Opalují se kůly plotů, které se zatloukají do země, indiáni špičky svých oštěpů také opalovali a tímto způsobem zpevňovali v ohni. Při rekonstrukcích starých domů se zachovalé trámy, které nebyly napadené hnilobou nebo plísní, dříve také opalovaly.

Při opalování dřeva probíhá chemická reakce a dřevo je pak pevnější a odolnější. Nejde zde tedy o strukturování kvůli vzhledu, ale aby se dřevu prodloužila životnost.

Průmyslově

Ve velkém je možné dřevo strukturovat a dávat mu patinu starého používaného nábytku pomocí chemických lázní, to však nejsou technologie vhodné pro doma, stejně jako pískování. To se provádí v pískovacích kabinách nebo boxech vysokým tlakem vzduchu a drobnými částicemi písku nebo i plastovými kuličkami, které materiál vydrásají.

Bezpečnost

Při práci je nutné si materiál, který budeme opracovávat, a to především při práci s kotoučkem na vrtačce, pevně upnout truhlářskou svěrkou nebo stahovákem k podložce.

Při práci bychom neměli mít volné rukávy. Oči je si třeba chránit ochrannými brýlemi. Při samotném drásání rovné čisté plochy se nám nemůže nic stát, ale až bychom se dostali k suku, mohl by nám malý odlomek způsobit úraz.

Konečná povrchová úprava

Odrásaný povrch vykartáčujeme jemnějším rýžákem nebo kartáčkem na ruce či vyluxujeme. Tím jej zbavíme posledních nečistot a prachu. Potom se můžeme rozhodnout, zda provedeme povrchovou úpravu voskem a necháme výrobku přírodní vzhled, či zda použijeme bezbarvý lak nebo lazurovací barvu.