O závěsech čili pantech

Představujeme Sensys - závěs s integrovaným tlumením

Nábytkové závěsy pohyblivě spojují jeho dvě části, zpravidla korpus a dvířka. Ne každý pant se však hodí na všechny typy dvířek a dveří. Proto si při jeho výběru musíme ujasnit, co od něj vlastně budeme chtít. Například jak velká a těžká dvířka ponese, či v jakém úhlu je bude otevírat. Při výběru je pak důležité uvědomit si fakt, že tento v podstatě mrňavý mechanizmus nejen že nesmí vrzat, ale především musí hodně vydržet. Vždyť i v okamžiku, kdy „nic nedělá“, nese celou váhu dvířek. Při jejich pohybu je pak značně namáhán i v případě, že s nimi zrovna necloumáme nebo netřískáme. A i v případě, že nejste zrovna v dobré kondici, takže si potřebujete alespoň trošičku něčím třísknout, to nevadí, neboť panty lze vybavit tlumením dovírání. Co se týká montáže pantů, je pro nás jistě důležité, aby byla pokud možno snadná a rychlá: vývoj technologií v této oblasti nám naštěstí vychází všestranně vstříc.

Některé druhy klasických závěsů

Aby dvířka držela zavřená, byla ještě poměrně nedávno kromě pantů opatřena magnety, přišroubovanými na horních i spodních hranách skříněk a dvířkách. Dnes je často spolehlivě nahrazuje vnitřní pružina pantu, jejíž předpětí (sílu dotažení) lze u některých druhů seřídit.

Z víka kláves na piánu známe pianový pant, kterým lze spojit dva díly po celé délce. Ve dvou šířkách a dvou barevných provedeních (mosaz a nerez) se prodává v metráži. Na patřičnou délku ho zkrátíme pilkou na kov a otřepy začistíme pilníkem. Upevnit ho musíme přesně a rovněž je dobré dát pozor na délku vrutů, průměr a tvar jejich hlav, který by do vybrání v pantu měl dokonale zapadnout, jinak nepůjde závěs zavřít a z materiálu se vytrhne.

Pro lítačky je určen pružinový pant, jehož odpor lze nastavit přiloženou kulatinkou a aretačním čepem. V hraně materiálu najdeme skryté panty, především ve skládacích dveřích, výklopných barech a rozkládacích stolech. Například ve vnitřních rozích kuchyňských linek se používají atypické panty, které se jednou částí složí, zatímco ta druhá dvířka jen otevírá ve větším úhlu. Kapitolou samou pro sebe jsou panty na sklo, pro které je třeba dát si u sklenáře dvířka navrtat, nebo takové, do nichž se skleněná deska vlastně nasouvá.

Sedm tipů jak na klasické panty

Před koupí pantů je dobré přečíst si technický list a prozkoumat způsob jejich připevnění, vzdálenost od hrany materiálu a hloubku vrtání. A u kování, s nímž pracujeme poprvé, bychom si práci měli nejdříve zkusit nanečisto.

Panty podle typu (liší se v roztečích šroubů a ve vzdálenosti umístění od hrany dvířek) zapustíme čtrnáct až šestnáct milimetrů hluboko.

Některé panty jsou spojené napevno, jiné složené ze dvou či více částí s vloženým čepem a rozebíratelné. Buď jsou oboustranné, nebo musíme respektovat panty levé a pravé. Opravujeme-li starou kuchyňskou linku, jde obvykle o plastové panty, u nichž nebylo možné dvířka seřídit, a nešla regulovat ani síla pro dovření dvířek.

Mají-li nábytkové panty dobře sloužit, musí být otvory pro ně naprosto kolmé. Pomůže nám stojanová vrtačka nebo vrtačka v přídavném stojánku s nastavitelným hloubkovým dorazem.

U hladkých povrchů (překližka nebo laminovaná dřevotříska) si střed vrtání označíme špičkou, aby vrták po materiálu neklouzal.

Speciální vrták na panty není levný: je osazen sk plátky (tvrdokov) a jeho vodící trn příliš nepřesahuje řezné nože na krajích, aby neprošel skrz, je-li hloubka otvoru malá. Ovšem kvůli dvěma dvířkům u kredence nestojí za to si drahý vrták kupovat – tím spíš, že v některých hobby marketech nám otvor pro pant udělají přibližně za 15 korun.

Jsou-li dvířka o něco menší, takže mezi nimi vzniká mezera, pomohou nám distanční podložky pod protikusy pantů na vnitřním boku skříňky.

Více informací o pantech získáte u firmy Hettich.