Kozy (podpěry) na řezání dřeva

Zima za chvíli zaklepe na dveře, podzim se většinou také netváří tak, že by nás chtěl rozmazlovat teplem a i když doma netopíme klasickými kamny, třeba si rádi vychutnáme pohled na polena praskající v krbu. A abychom si rozproudili krev v těle i pohybem, nařežeme si dříví na topení sami nejlépe na vlastnoručně vyrobených podpěrách.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva (Zdroj: PePa)

Jednoduché, ale praktické „kozy“ na dřevo snadno vyrobíme během jednoho odpoledne a ještě stihneme pořádně nabrousit pilu.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Kozy na dřevo jsou stabilní a nohy jsou pevně zaaretovány (Zdroj: PePa)
Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Kozu je možné složit (Zdroj: PePa)

Díky řetízkům jsou nohy koz pevně zaaretovány ve správné poloze a kozy na dřevo jsou stabilní a pevně stojí na rovné podložce. Díky krátké zdvojené podpěře můžeme bezpečně ruční nebo motorovou pilou řezat i krátké kusy dřeva.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Připravíme si řetízek na spojení noh (Zdroj: PePa)

Postup

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Ze širších plotových planěk si nařežeme materiál (Zdroj: PePa)

Ze širších plotových planěk si nařežeme materiál. Nemáme-li stolní okružní pilu stačí nám výkonný „mafl“ se stranovým pravítkem. Profil prkének by měl být cca 10×2 cm, délka 105 cm – 4 kusy (nohy) a 70 cm – 2 ks (na podpěry na krátká polena).

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Konce pod úhlem seřízneme (Zdroj: PePa)

Rozložené nohy koz na řezání dřeva, které postavíme do tvaru písmene X, by po rozložení stály pouze na vnitřních hranách. Přímočarou pilkou proto jejich konce mírně pod úhlem seřízneme.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Horní konce hran potom zkulatíme pásovou brusku (Zdroj: PePa)

Delším řezem mírně zkosíme i horní konce podpěr, vložené dřevo tak bude lépe držet. Horní konce hran potom zkulatíme pásovou brusku, abychom se o ně při práci neporanili.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Vyvrtáme vprostřed nohou otvor pro vložení spojovacího šroubu (Zdroj: PePa)

Připravené díly na výrobu nohou je nutno vzájemně spojit. Cca 35 cm od horního okraje vyvrtáme vprostřed nohou otvor pro vložení spojovacího šroubu, při vrtání dbáme na kolmost.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Pro spojení použijeme vratové šrouby s podložkou a křídlovou matkou (Zdroj: PePa)

Pro spojení použijeme vratové šrouby s podložkou a křídlovou matkou, po dotažení se hlava šroubu do materiálu zapustí a neprokluzuje. Křídlovou matku snadno při manipulaci povolíme.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Nohy koz na dřevo spojíme řetízkem (Zdroj: PePa)

Nohy koz na dřevo spojíme řetízkem. Pilkou na kov řetízek zkrátíme na potřebnou délku a kleštěmi otevřeme očka se závitem. Asi 10 cm od spodní části nohou si malým vrtáčkem předvrtáme otvory pro vložení oček, kleštěmi pak očka znovu přivřeme.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Připravené nohy vzájemně spojíme čtyřmi prkénky (Zdroj: PePa)

Dvě připravené nohy, již sešroubované do tvaru X, vzájemně spojíme čtyřmi prkénky 90 cm dlouhými, na každý spoj použijeme vždy dva vruty s křížovou zápustnou hlavou v nerezové úpravě délky 50–60 mm. Otvory pro ně si předvrtáme.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
K bočním prkénkům přivrtáme podpěru (Zdroj: PePa)

Základní konstrukce koz na dřevo je hotová. Ze dvou kratších prkýnek (cca 70 cm), si vytvoříme „menší X“, které bude sloužit jako podpěra pro pohodlné řezání kratších polen, konec podpěry také seřízneme pod úhlem a podpěru přivrtáme k bočním prkénkům.

Kozy (podpěry) na řezání dřeva
Hotové kozy natřeme voděodolným lakem (Zdroj: PePa)

Kozy jsou hotové, hrany strhneme smirkem, po rozložení můžeme doupravit úhel stojných stran nohou tak, aby pevně stály na zemi. Je vhodné natřít kozy voděodolným lakem nebo lazurou, aby déle vydržely i venkovní počasí.

Autor: PePa (text a foto)

Související k tématu