reklama

Dřevěné šindele mají dlouhou tradici a oblíbené jsou i dnes

Kam se schovat, když prší a jeskyně zrovna není k mání? Takové otázky již dnes řešit nemusíme. Naši předci ale měli střechy roztodivné: chvojí a klacky, kůže, drny, ploché kameny, štípanou břidlici, slaměné došky. Dodnes žasneme nad mistrovstvím řemeslníků, jejichž sekery se podepsaly na strohých strukturách i něžné krajce střech ze šindelů.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Šindelová střecha najde uplatnění i dnes (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Šindelové šaty a čepice sluší i poměrně velkým obytným budovám tam, kde v přirozeném prostředí dobře zapadnou do krajiny. Do současné češtiny pojmenování této tradiční krytiny připutovalo od Germánů (die schindel), ovšem podle jazykozpytců je lze doložit jako odvozené z latinského slova scindula, což znamená štípat. Šindel u nás zdomácněl tak, že proti němčině změnil rod a dostal se i do úsloví (Hubený jako šindel či: Mrzlo, až šindele praštěly).

Dřevěné šindele jsou velmi trvanlivý materiál
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Dřevěné šindele jsou velmi trvanlivý materiál

Než se naši předci naučili dělat pálené tašky, před slotou se schovávali výhradně pod břidlici či slámou anebo si štípali šindele, protože dřeva na ně u nás bylo dost. Na první pohled připomínají hotové šindele rovná či kónicky zkosená prkénka. Mají ovšem pero (břit) a drážku, takže do sebe dobře zapadají. Jsou lehké a voní. Ani připravené k expedici příliš poutavě nevypadají, jejich osobitost vynikne především na členité střeše.

Čarování se sekerou

Krása budoucí šindelové střechy začíná promyšleným štípáním správně vybraného špalku. A i když dnes už šindeláři pomáhá vcelku jednoduchá technika, musí dřevu rozumět a mít fortel. Dřevo jako organický materiál lze dobře tvarovat, což svádí k domněnce, že šindelářem vlastně může být každý. Povědomí o výrobě asi bylo povšechné a základní opravy si dokázal udělat každý sedlák sám. Přesto se na výrobu šindelů brzy zruční řemeslníci začali specializovat.

Jednotlivé prvky střechy se skládanou krytinou, tedy šindelem, se sesazují k sobě jako palubky a k laťování se přibíjejí dlouhými hřeby, šindeláky. Na střechu používáme zpravidla dvě vrstvy. Pokud je šindelem obložena i stěna, vystačíme s vrstvou jednou.

A jaké dřevo se u nás k výrobě šindelů používá nejvíc? Většinou ho poskytne smrk, řidčeji jedle či modřín. To je dáno cenou, protože o kvalitě šindele do značné míry rozhoduje i obsah smůly ve dřevě: Čím víc pryskyřice, tím šindel déle vydrží. Nejvíce jí má modřín, nepatrně horší jsou šindele jedlové. Smrkové najdeme nejčastěji.

Střecha, která roste v lese

Povězme si něco víc o jednotlivých používaných druhů dřeva. Modřín vyniká mezi jehličnany tvrdostí a pružností. Ten nejlepší pochází z horských pásem. Při výrobě je v kontaktu s atmosférickými vlivy eliminována netrvanlivá vnitřní běl. Červené a do hnědé přecházející jádro obsahuje mnoho živice. Tento materiál prověřila staletí.

Dubový šindel velmi dobře vzdoruje vlhkosti, dřevokazným houbám a škůdcům. Pro trvanlivost a tvrdost vstoupil dub do legend a pověstí a už u našich předků se těšil velké úctě. Vyznačuje se tvrdým a silným jádrem – to je tmavohnědé a obklopené světlejší bělí, která se však také ze dřeva na šindele odstraňuje. Nově dubem kryté stavby však najdeme jen zřídkakde.

Výjimečně se můžeme setkat i s šindeli z dřev cizokrajných. Tak červený cedr roste na západním pobřeží severní Ameriky. Dosahuje výšky až 60 m, dřevo má pevné a lehké. Obsahuje éterické oleje, které vydávají silnou aromatickou vůni, která účinně odpuzuje dřevokazné houby.

Cedr z Aljašky roste na tichomořském pobřeží severní Ameriky, především v Britské Kolumbii a v Kanadě. Strom dorůstá asi do p25 m a má velmi světlé dřevo. Tento materiál mimořádně dobře vzdoruje hnilobě. Proti ostatním dřevům jehličnanů je mnohem tvrdší. Opracovává se těžko, ale šindele z něj nepoškodí ani nejzběsilejší krupobití.

Dřevo je to velmi světlé a po čase se jeho povrch pokryje zajímavým stříbřitošedým náletem. V menší míře lze šindel použít třeba na zahrádce, kde ozvláštní drobné stavby. Přitlouká se na lepenkou krytá prkna.

Tip:

Nabízí vám někdo modřínové šindele? Dejte si pozor, aby se jednalo skutečně o náš evropský modřín! Šikovní obchodníci prodají všechno, ale použít na střechu sibiřský modřín budí oprávněné pochybnosti. Ten původně roste v kontinentálním klimatu a vypadá moc hezky, jeho dřevo však příliš nevydrží. Ani pokusy s pěstováním tohoto druhu jinde v Evropě nevedly k ničemu.

Zdroj informací: autor článku

Publikováno: 2. 9. 2022, Autor: Jiří Jan (text), Pavel Zeman (foto), Profil autora: Redakce

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.