Víte, jak správně ošetřovat a chránit dřevo?

Podívejme se, jak volit správně - povrchová úprava dřeva a problémy s ní spojené totiž provázejí člověka odpradávna. Jde o to dřevo v našem okolí zkrášlit a také ho ochránit. A to nejen před účinky prostředí.

Začali s tím Číňani

V dávné minulosti se k tomu používaly rozmanité přírodní materiály, např. různé druhy přírodních olejů, tuků, vosků, ale rovněž zvířecí krev, například pro natírání stropních trámů. Za kolébku lakování pak můžeme považovat Čínu, kde se již před více než 2500 lety používaly k povrchové úpravě dřeva různé stromové šťávy (v principu zde můžeme hovořit o latexu).

Za zlomový se v tomto oboru považuje rok 1905, kdy chemik Baekland vyvinul fenolové pryskyřice, a pak se již vývoj jenom urychloval. V roce 1930 se objevily nitrocelulózové laky, které se používají dodnes, 1931 to jsou alkydové pryskyřice, v roce 1938 pak polyuretany a epoxidy, v roce 1950 vývoj přinesl vodou ředitelné alkydové pryskyřice. V posledních několika letech se v oblasti povrchové úpravy nábytku používá hlavně několik typů laků, olejů a vosků v různých variantách. Využívají se také vývojově starší materiály, ale z hlediska celkového množství je jejich uplatnění nepodstatné.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Lesk, mat, barva či lak?

Názory na povrchovou úpravu dřeva pro vnitřní nebo venkovní účely jsou různé. Vliv na to mají místní zvyky, ekonomická situace a kultura. Někdo má rád vysoký lesk a silný nános laku, jiní zase matný povrch. Dnes na trhu v zásadě neexistuje špatný materiál na povrchovou úpravu, existuje nicméně naše špatná volba pro daný účel, vyplývající především z nedostačující nebo zkreslené informovanosti. Na co se však zapomíná úplně, je možnost opravy povrchu při poškození.

i (Zdroj: ACOLOR s.r.o.)

Sebedokonalejší povrch se totiž jednou poškodí nebo skončí jeho životnost a my stojíme před rozhodnutím, jak jej opravit a za kolik. Tento problém nás nejvíce tíží u povrchů podlah, proto je potřeba také zdůraznit, že dřevo, zvláště pak dřevo dokončené olejem, není vhodné pro každého uživatele nebo do každého prostředí.

Vliv módy

Lidé rádi podléhají módním vlivům a nechají si zhotovit např. dřevěnou terasu, podlahu nebo určitý koupelnový nábytek jenom proto, že o tom slyšeli od známých nebo někde četli, líbily se jim obrázky v časopisech. Dají na efekt a nezváží dobře svou ochotu starat se o dřevěné plochy a pravidelně o ně pečovat. Pokud bychom měli porovnat dnes nejčastější způsoby povrchové úpravy dřeva, tedy lakování a olejování (potažmo voskování), musíme říci, že každý způsob má svá pro a proti.

Lakování dřeva ve vnitřním prostředí je jednoznačně odolnější než olejování, na druhou stranu se však špatně, hlavně lokálně, opravuje. Proto se paradoxně stává, že do zatěžovaného prostředí, zvláště pak, jedná-li se o masivní dřevo, se hodí více olej a vosk právě z důvodů opravitelnosti. Olejované nebo voskované plochy se nechají i při malém poškození konkrétního místa opravit, aniž by to bylo ve stávající ploše příliš markantní.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Před rozhodnutím jakou povrchovou úpravu zvolit, je nutné dobře zvážit, co očekáváme od vzhledu, jak budeme plochu ošetřovat, co dělat v případě poškození. Ptejte se proto vašich prodavačů nebo dodavatelů i na tyto informace. Jsou důležité.

Zdroj informací: ACOLOR s.r.o.