Chcete ušetřit, baví vás práce se dřevem nebo výroba nábytku nebo prostě máte chuť zkusit něco nového? Tak možná právě pro vás bude inspirací proměna malé kuchyně a průchozího pokojíku v obytnou kuchyň a soukromé království dvanáctileté slečny.
Nevhodnou dispozici kuchyně, která byla dostupná pouze přes dětský pokoj, bylo potřeba změnit. Dorůstající dcera toužila po soukromí, alespoň malém, ale jejím, a to průchozí pokojík nesplňoval. Bylo tedy nutné vyměnit funkci obou místností, aby pokojík nebyl průchozí a kuchyň se zvětšila.
Ne příliš náročnou, i když zásadní změnou dispozice se nakonec podařilo vytvořit samostatný pokojík pro dceru a větší, částečně obytnou kuchyň s malým snídaňovým stolkem pro celou rodinu. Postačilo posunout dveře ve stěně mezi oběma místnostmi, jedny zazdít a druhé vytvořit. Tato změna byla možná, protože příčka nebyla nosná. Díky tomu bylo možné navrhnout novou kuchyň. Druhou změnou byl posun rozvodů a instalací, posun zásuvek a přívodu plynu i vody a odpadu.
Díky úpravě přibyl dostatek kuchyňského úložného prostoru pro větší rodinu a „špajzová“ skříň na suché potraviny hned vedle lednice. Tvar kuchyně do L je praktický a dává dostatek pracovní plochy po obou stranách sporáku umístěného v rohu uprostřed celé kuchyně. Podvěšená rampa, která navazuje na horní skříňky, vizuálně dokresluje tvar celé kuchyně tam, kde nejsou horní skříňky.
Halogenové osvětlení v ní zapuštěné dává dostatek světla na hlavní část pracovní plochy. Ta je otočena tak, aby na ni dopadalo i denní světlo z blízkého okna. Při vymýšlení nové dispozice obou místností napomohla počítačová animace prostoru a kuchyně.
Postup
Původní dveře jsou zazděné a celá místnost byla po rozvodu nových instalací a před výrobou kuchyně vymalována. Nový sporák s troubou je připojen pomocí plynové flexihadice v délce cca 1 m, která umožňuje potřebnou drobnou manipulaci s ním.
Stejně tak bylo nutné připojit se k již nepoužívanému odpadu napojenému přes zeď přímo do stoupačky na toaletě a zkontrolovat jeho funkčnost. Naštěstí bylo vše v pořádku. Bylo pouze potřeba vložit redukční mezidíl, který bude umožňovat napojení odpadu budoucího dřezu.
Kuchyň je vyrobena z lamina v dezénu olše. Provedení je v pastelové zelenomodré barvě. Připravené díly a jejich pohledové hrany opatříme hranovou páskou. Ta má na sobě tavné lepidlo, takže k jejímu připevnění postačí obyčejná žehlička s nepoškozeným povrchem.
Díly jsme si nechali připravit a na přesný rozměr nařezat v dřevoprodejně. Tam jsme také zakoupili pásku a další potřebný spojovací materiál a kování. Pásku nažehlíme na hrany a přesah pásky ořízneme ostrým dlátkem nebo řezákem. Nakonec dočistíme hranu smirkem na špalíčku.
Spodní skříňky jsou vyrobeny z dílů hlubokých 50 cm a vysokých 72 cm. Celková výška linky včetně 10 cm vysokých nožiček a 3 cm silné pracovní desky by měla být mezi 86–90 cm. Jsme-li vyšší, můžeme si boky určující výšku spodních skříněk nechat vyšší (75–80 cm).
Je vhodné změřit si výšku naší staré kuchyně nebo kuchyň u sousedů a zjistit, co nám vzhledem k naší výšce nejlépe vyhovuje. Korpus jednotlivých skříněk je spojem na dřevěné kolíčky vložené bez lepení a zajištěn vruty do dřevotřísky, tzv. konfirmáty.
Nemáme-li k dispozici vrtací šablonku na kolíčky, postačí spojení pouze pomocí vrutů. Otvory pro ně je však nutné předvrtat, nebo použít speciální vrták přímo určený pro konfirmáty. Konstrukce skříněk je taková, že mezi probíhající boky je loženo dno a půda, tedy horní a spodní díl skříňky.
Skříňku postupně skládáme. Při spojování kontrolujeme, zda nám přední hrany opatřené páskou přesně lícují. K boku připevníme dno a půdu. Tím nám vznikne tvar písmene U. Položíme jej na zem a zaklopíme druhým bokem skříňky.
Nejsme-li si jisti, práci nám urychlí jedny pomocné ruce. Především při montáži větších skříněk. Hlavy šroubů mírně zapustíme, aby se později k sobě spojené skřínky vzájemně neodtlačovaly. Zapuštění provedeme pomocí většího vrtáku nebo záhlubníku hvězdičky.
Korpus první skříňky je hotov. Byl nejdůležitější, neboť jsme se na něm naučili všechno, co budeme u výroby ostatních skříněk pouze opakovat. Skříňku položíme a srovnáme tak, aby změřené úhlopříčky byly shodné. Potom připevníme malými vruty nebo hřebíčky sololitová záda.
Záda skříňku zpevní a zavětrují. Měla by být asi o 2 mm menší než samotný korpus skříňky. Skříňku si otočíme dnem vzhůru a připevníme k němu čtyři plastové nožičky. Ty jsou výškově stavitelné a umožňují při nerovné podlaze přesné vyrovnání skříněk do roviny.
Kotvicí díly nožiček připevníme čtyřmi vruty. Ty musí být pouze tak dlouhé, aby nám materiálem neprošly skrz. Připevníme je asi 5 cm od přední hrany skříňky, zadní nožička může být až u hrany skříňky. Přední uskočení odpovídá hloubce budoucího soklu. Nožičky výškově seřídíme nastejno.
Do boku dřezové skříňky je nutné vyrobit otvor pro průchod odpadu. Jen tak je možné přisunout skřínku až ke stěně. Výšku odpadu změříme od podlahy, hloubku od stěny. Rozměr přesně přeneseme na bok skřínky. Pomocí vykružovací pilky otvory vyřízneme.
Vyvrtáme tři otvory nad sebou, aby bylo možné skříňku navléct nebo nasunout i přes kolínko odpadu. Na vyrobení otvoru můžeme stejně tak dobře využít i přímočarou pilku s ostrým pilovým plátkem. Řez vedeme z rubové strany, aby pilka materiál směrem dovnitř skříňky nevytrhávala.
Máme-li hotové všechny spodní skřínky včetně úzkého lahvovníku, můžeme je začít vzájemně spojovat. K tomu nám poslouží nábytkové spojovací šrouby s vnitřním závitem a širší hlavou. Prodávají se v barevné variantě bronz a chrom a úpravě pro křížový i plochý šroubovák.
Zásobník na lahve spodní řadu skříněk opticky odlehčí. Navíc jsou lahve s nealko pitím vždy po ruce. Při jeho výrobě nesmíme zapomenout před spojením korpusu vyvrtat otvory pro podpěrky pro poličky. Do úzkého prostoru lahvovníku bychom se pak s vrtačkou nedostali.
Otvor pro spojovací šrouby vrtáme vrtákem o průměru 8 mm. Otvor je zhruba 10 cm od přední hrany skřínky v takové výšce a hloubce od kraje, aby nepřekážel pantům. Přidat můžeme i druhý šroub hlouběji v korpusu skříňky. Při vrtání si skříňky zajistíme proti pohybu pomocí svěrek.
Zdroj informací: autoři článku
Publikováno: 4. 2. 2023, Autor: PePa, Pavel Zeman (text, foto, realizace), Profil autora: Redakce