Dřevěný dům budiž pochválen

Pračlověk nežil jen v jeskyních a pod skalními převisy. Uměl totiž nejen opatrovat oheň a štípat pazourky, ale stavěl si i docela solidní obydlí. Archeologové s jejich odkrytím mají spousty starostí, protože důkazy pro ně jsou často spíše nepřímé: dřevo totiž v čase mizí téměř beze stop. S OSB deskou, která se u mnohých dřevostaveb používá dnes, by to bylo obdobné.

Dřevěný dům budiž pochválen

Kůlové jámy či otisky výpletů stěn ukazují, že vžitá představa o chýších připomínajících hromady roští naše prapředky zle podceňuje. Jejich polozemnice a později i domy měly poměrně promyšlenou konstrukci. A brzy dokonce začali vztyčovat stěny ze dřeva. Rychleji, než jsme soudili, zvládli hrázděné i srubové konstrukce, které už vyžadovaly specifické dovednosti a rozvinutější nástroje.

Na úkryty, které jim příroda nabídla, spoléhali zřejmě jen jako na nouzová nebo sezonní řešení. Dokonce i v nepříznivých podmínkách dokázali se dřevem úžasné věci a na vodě či v bažinách stavěli svá obdivuhodná sídliště na kůlech a dřevěných roštech tak, aby byli blízko zdrojů potravy a zároveň dobře chráněni před nepřáteli.

Rozvoj a ústup dřevěných staveb

Rozvoj a ústup dřevěných staveb
Rozvoj a ústup dřevěných staveb

Středověk byl zpočátku zcela ve znamení dřeva, ovšem koncentrace staveb velmi napomáhala šíření tehdy častých požárů, takže zděné konstrukce především ve městech nakonec převládly. O neobyčejné trvanlivosti tohoto materiálu svědčí fakt, že některé hodně staré stavby můžeme obdivovat ještě dnes. To umožnilo použití tvrdých dřev a jejich správná impregnace. Tenkrát se proti vlivům počasí například trámy opalovaly v ohni, nechávaly se na jezech téměř „zkamenět“, anebo se dřevo napouštělo dobytčí krví.

Nejdéle dřevěné stavby sloužily na venkově, kde přece jen nebezpečí přeskočení ohnivého kohouta ze střechy na střechu bylo nižší, než v sevřené zástavbě, ovšem i zde časem převládl typ zděného rodinného domu, v podstatě vilky, přenesené sem z městského prostředí.

Chalupářská zkušenost

Jak se měnil život na venkově, proměňovaly se i stavby. Četné dřevěné svědky plynutí času před neodvratným koncem zachránili chalupáři, využívající je jako druhý domov nebo rekreační zázemí. Dřív oceňovali především jejich „jinakost“, odlišující je od prefabrikovaného bydlení a s ním spojeného životního stylu. Bylo to tak romantické…

Dnes nejeden chalupář vnímá i další výhody přírodního materiálu: potvrdí, že právě v dřevěných stavbách je „tak nějak lepší vzduch“. Dřevo dýchá a dokáže do určité míry regulovat atmosférickou vlhkost, brání úniku tepla, dobře pohlcuje zvuk... a ještě k tomu všemu také voní.

Vracíme se ke dřevu

Vracíme se ke dřevu
Vracíme se ke dřevu

Staví se z něj stále víc, dokonce i v Česku, kde je v našem podvědomí hluboce zakořeněno, že barák má být solidní a stavěný jako něco, co slouží po generace: ať je proto zděný a ještě lépe z kamene, protože takový neodnese vítr ani voda, a pokud snad, nedej bože, přijde oheň, zůstanou dědicům do začátku alespoň zdi (právě k takové představě neoddělitelně patří sklep s nejméně sedmi schody, aby pivo mělo říz).

Navzdory této vžité představě se dřevostavby úspěšně vracejí. Víc cestujeme, a tak vnímáme rozvoj tohoto typu stavebnictví nejen v tradičním Finsku nebo v zámoří, ale i u našich sousedů. A třeba o Němcích se u nás traduje, že sice nemají bůhví jaký smysl pro humor, ale zato si potrpí na pohodlí a navíc umějí počítat.

Aby byl svět stále obyvatelný

Aby byl svět stále obyvatelný
Aby byl svět stále obyvatelný

Ze dřeva se staví rychle a relativně levně. Vložené vázané investice nejsou vzhledem k rychlosti prefabrikované dřevostavby dlouho mrtvé. Také provozní náklady stojí za pozornost, tedy nízká spotřeba energie na vytápění, rychlost, s níž se domy vyhřejí, vynikající izolační vlastnosti obvodového pláště a nízká celková energetická bilance. Takže nástup dřevostaveb je další dobrou zprávou také pro ty zájemce, kteří nepovažují vztah k životnímu prostředí pouze za prostředek politického žonglování, ale opravdu jim na tom, v jakém světě žijí, záleží.

Dřevo na výrobu stavebních konstrukcí má totiž zápornou bilanci emisí. Pro vysvětlení: znamená to, že po přepočtu spotřeby energií se při výrobě stavebních dílců, jejich přepravě, samotné stavbě, provozu a nakonec i při likvidaci domu vyprodukuje méně skleníkového plynu CO2, než kolik škodlivin stromy potřebné na stavbu během růstu pohltí: dřevěný dům tak nezůstává nic životnímu prostředí dlužen!

OSB desky a dřevodům

OSB desky a dřevodům
OSB desky a dřevodům
OSB desky a dřevodům
OSB desky a dřevodům

Pokud jsme se rozhodli stavět sendvičovým systémem, využijeme OSB desky jako opravdu bezchybně rovný podklad plovoucích podlah, k záklopu krovu, ale také pod lehké střešní krytiny. V Americe tyto desky slouží dokonce k stavbě vícepodlažních domů – obytných, i sportovních nebo průmyslových objektů. A jak je tomu v interiéru? Pro stavbu vnitřních příček či stropů se hodí například desky OSB, vyrobené z jehličnaté štěpky a pojiva výhradně na bázi polyuretanových pryskyřic.

Využijme podkroví

Využijme podkroví
Využijme podkroví
Využijme podkroví
Využijme podkroví

Za dřevostavbu na pořádně vysoké podezdívce lze s určitou nadsázkou označit i přestavbu půdy na obytné podkroví. Zde je i ze statických důvodů dobré (a často nutné) použít takovou technologii, která maximálně omezí tzv. mokré procesy, tedy vylehčenou konstrukci a suchou montáž.

Vedle sádrokartonu a odlehčených tvárnic se ukazují být jako velmi vhodné OSB desky, které využijeme k opláštění dřevěných konstrukcí a dále i k pohledovému ukrytí stropů, krovů a všech vertikálních, horizontálních i šikmých ploch vazníků příček. Ke slovu i zde přicházejí vynikající tepelně izolační vlastnosti dřeva. A také práce s velkoplošnými deskami jde navíc dobře od ruky.

Třikrát ano pro nový dřevěný dům

1. Dřevěná konstrukce a stěny z desek je technologie, z níž lze poskládat prakticky cokoliv, takže uniformita staveb vnější ani vnitřní nehrozí. Staví se krátce, zpravidla měsíc až dva. A protože dřevěné produkty jsou lehčí, ušetří se i za dopravu a montáž. Vznikne také neporovnatelně méně stavebního odpadu, který lze navíc energeticky využít.

2. Zvolit lze i tloušťku izolací: vybíráme mezi méně zatepleným domem s dražším provozem (ale jen sezonním pobytem k rekreačním účelům), anebo vyšším zateplením a menšími tepelnými ztrátami, tam, kde nám bude dům sloužit celoročně.

3. Protože dům se vlastně montuje, nemusíme se ohlížet na stavební sezonu, teplo a počasí. A bydlet můžeme prakticky okamžitě, protože nový dům se nemusí „vydýchat“ (dřevo nemusí tak jako zdivo prosychat). Navíc zhodnotíme místo: protože konstrukce z trámů a desek nemusí být tak silná jako zdivo, při stejném zastavění nám zůstane víc užitné plochy – u 100 čtverečních metrů to prakticky znamená další obytnou místnost navíc – což neplatí samozřejmě jen pro celý dům, ale třeba i pro nástavbu patra anebo pro budování nového obytného podkroví.

Podívejte se do našeho archivu na příběh jedné dřevostavby.

Autor: Jiří Jan (text), Pavel Zeman (foto)

Související k tématu