Jestliže je před zazimováním nářadí očištěné, mělo by se před novou sezonou také nabrousit. Protože k práci na zahradě i činnosti v dílničce potřebujeme značné množství nástrojů, je i údržba náročná. Ostření a broušení některého nářadí vyžaduje demontáž (nože ručních hoblíků, kosa), většinou je ale záhodno k odborníkům odnést celý stroj (řetězovou pilu, sekačku na trávu, křovinořez).
Ostření zahradního nářadí
I když se to na první pohled nezdá, proniká například rýč, je-li naostřený, do půdy mnohem „ochotněji“ než rýč tupý. Pro obnovení ostří rýčů (ale i lopat) je vhodné nejprve největší deformace napravit (pokud ji máte, tak na kovadlině) kladivem. Pro broušení stačí bruska pásová nebo excentrická s brusným plátnem na kov (zrnění 100 až 120), pro masivnější kovové výrobky (motyky, krumpáče) je vhodnější bruska úhlová. Ještě lepší je brousit ostří nástrojů na dobře upevněné dílenské brusce, nejprve s hrubým brusným kotoučem, nakonec s jemným. Nejlépe se k tomu, a zejména pro menší nástroje jako jsou dláta či želízka hoblíků, hodí bruska dvoukotoučová, s jedním kotoučem „brodivým“, tedy takovým, jehož jeden z kotoučů má nízké otáčky a zasahuje do vody. Kotouč i broušený předmět se tak chladí a nemůže v nich dojít k nežádoucímu pnutí.
Brousíme nůž sekačky
Sekačka představuje stroj na našich venkovech i městských zahradách nejpoužívanější; na rozdíl od jiných zařízení je provozován od května do října či listopadu, a to poměrně často. Na žací zařízení jsou proto kladeny značné nároky. Protože u nás jsou nejpoužívanější rotační sekačky, bude další text pojednávat o nich.
Nejprve je zapotřebí sejmout nůž (sekačku je nutno naklopit na bok svíčkou vzhůru jen tak málo, abyste se k upevňovacímu šroubu rotačního nože dostali); osu, na které je nůž upevněn, musíte zaaretovat. Nůž je možné nabrousit jak ručním pilníkem (přitom je ale obtížné dodržet optimální geometrii břitu), tak na dvoukotoučové (pomaloběžné) brusce, a rovněž různými bruskami přenosnými (pásová, excentrická…); těm méně zručným kutilům to ovšem doporučit nelze. Ohnutý nůž bude třeba vyměnit, vyrovnání v domácích podmínkách není prakticky možné.
Vyvažováním můžete zjistit tzv. statické vyvážení, dynamické zatížení (za provozu) velmi často odhalí nestejné parametry obou ramen nože. Nevyvážený nůž vibruje, práce se strojem je nepříjemná, vibrace namáhají stroj, zejména jeho ložiska a zkracuje jejich životnost. Nabroušený nůž je nutné co nejpečlivěji namontovat zpět, vyvážit jej a dobře upevnit, aby se při otáčkách a vibracích neuvolnil. Matice na upevňovacích závitech musí být důkladně utažena. Pod maticí nesmí chybět pérová podložka, jinak hrozí při sekání uvolnění nože. I tak je pravděpodobné, že stroj se při provozu bude nadměrně chvět.
Řešením je svěřit naostření nože odborníkům, kteří nůž zkontrolují i v rotačním režimu. Nejvhodnější je autorizovanému servisu na podzim přivézt celou sekačku a požádat o její celkovou prohlídku.
Broušení sekyr
Sekyra se před broušením nesnímá z topůrka (u některých typů to ani nejde). Na pracovní stůl je nutno ji upevnit buď truhlářskými poděráky, nebo truhlářskou svěrkou. Její ostří je sice možné srovnat pomaluběžnou „brodivou“ bruskou, profesionálové však sekyry zásadně brousí ručně vhodnými plochými pilníky. Broušení provádějí krouživým pohybem vždy proti ostří nástroje, namísto pilníků nebo po hrubém sbroušení s nimi lze použít „dvoupatrový“ brousek z karborundu s dvojím zrněním. Brousek musí být namočený (položíme jej na deset minut do misky s vodou). Začneme brousit hrubší stranou, přičemž respektujeme dosavadní úhly břitu. Každá strana sekyry vyžaduje nejméně 200 tahů hrubou a aspoň 100 tahů jemnou stranou brousku.
Součástí zimní údržby sekyry je kontrola a případná oprava topůrka. Jestliže je nějak poškozené, uvolněné nebo naprasklé, je bezpodmínečně nutno jej vyměnit. Při výměně topůrka uchytíme hlavu sekyry do svěráku a topůrko odřízneme pilou těsně u hlavy sekery. Do dřeva, které zbylo v otvoru hlavy sekyry, vyvrtáme díry a pak je pomocí dřevěného špalíku vyrazíme z otvoru (nikdy je nevypalujeme, zahřátí oka sekyry by nenapravitelně narušilo mechanické vlastnosti sekyry).
Nové topůrko musíme přizpůsobit oku sekyry. Pokud v něm není vytvořen zářez pro klínek, opatrně jej vyřízneme. Klínek má být z tvrdého dřeva (existují i kovové). Pomocí dřevěné paličky nebo kladiva se silonovým návlekem jej narazíme tak, aby sekyra dobře držela a přečnívající část klínku odřízneme.Nové topůrko – jestliže není již od výrobce nalakováno – vyhladíme jemným brusným papírem a přetřeme napouštěcí fermeží, aby dřevo neplesnivělo.
Broušení zahradnických nůžek
Zahradnické nůžky se vyrábějí ve dvou zásadně odlišných provedeních – jedny se nazývají střižné neboli dvojsečné (obdoba krejčovských nůžek), pro silnější větvičky jsou vhodnější nůžky dorazové neboli jednosečné (též kovadlinkové), s jediným nožem, který při domáčknutí rukojetí přitiskne větvičku ke „kovadlince“ – plošce, která nahrazuje druhý břit. Oba typy nůžek se dají brousit jemnějším karborundovým brouskem vhodného profilu. U dvoubřitých nůžek se brousí pouze rovné strany čepelí, nikoli jejich „vnitřní“ strany!
Součástí zimní údržby nůžek je jejich ochrana před korozí – kontakt s rostlinnými tekutinami a přítomnost zahnívajících zbytků rostlin urychluje oxidaci povrchu břitů. Před zazimováním nůžek je proto nutné je důkladně očistit a opatřit nátěrem nebo nástřikem konzervačního oleje.
Ostření dlát
Broušení dlát, pokud nejsou mimořádně ztupena nebo zdeformována, se provádí na hrubším brusném kameni a to pouze z vnější strany dláta. Konkrétní vrcholový úhel závisí na předpokládaném materiálu, s nímž se má pracovat; zatímco pro běžné měkké dřevo (smrk) je vhodný úhel 25°, tvrdá dřeva vyžadují asi 30°. Při broušení se na konci ostří vytvoří tzv. jehla (grót), což je slabý ocelový otřep. Ten vám signalizuje, že je nutno přejít na jemnější brusivo, nejlépe přírodní kámen. Patří k nim například břidlice, dovozový „arkansas“ nebo belgický přírodní brusný kámen Ardennes Coticule. Všechny tyto kameny lze používat výhradně za mokra, pro některé z nich je vhodnější petrolej nebo olej (respektujte instrukce výrobce!). Tekutinou se sníží tření při dolešťování a vymývají se odbroušené částice.
Jemné obtahování kamenem má zahrnovat i vnitřní stranu dláta, které jsme se dosud vyhýbali; v tomto případě jde prakticky o leštění – dláto nesmíte při obtahování nijak přizvedávat! Namísto přírodního kamene (břidlice, „arkansas“) lze v nouzi použít nejjemnější brusný papír určený pro broušení „pod lak“ (zrnění nejméně 400), popřípadě tradiční brusný materiál: hovězí nebo vepřovou kůži, napnutou nebo přilepenou k dřevěné destičce. Na kůži lze nanést jemnou brusnou pastu, například Silichrom ( 90 g v tubě za 35 Kč). Lesklý povrch nejenže vyhlíží lépe, ale zejména snižuje tření o materiál.
Ekonomicky úspěšní kutilové si mohou koupit brusné kameny pokryté umělým diamantem (DMT® Diamond Stones) amerického výrobce Diamond Machining Technology.Ty jsou vhodné k broušení ručního i strojního dřevoobráběcího zařízení, nožů a dalších řezných nástrojů, stejně jako k broušení skla, keramiky, karbidů a jiných tvrdých materiálů; pro běžné uživatele jsou však víceméně zbytečné. Vzhledem k tomu, že uhlíkatá ocel (HSS) není odolná vůči rezivění (a korodují i některé nerezové oceli!), musíme předmět před uložením osušit a popřípadě nakonzervovat.
Broušení želízek hoblíků
Běžné hranaté želízko s velkou plochou se ostří obtížněji. V celé broušené ploše je totiž nutno udržet shodný úhel, který by neměl být menší než 25° a větší než 30°. Želízko s menším úhlem ostří sice odebírá třísku snáze, ale dřív se otupí. Jestliže chcete brousit větší množství želízek, pak se vyplatí zakoupit pro ně elektrickou brusku, ovšem jen takovou, která má jeden brusný kotouč s nízkými otáčkami zasahující do vody. I při broušení nožů na ručních bruskách je nutno nůž nebo brusný kotouč máčet, aby se ostří nevyhřálo.
Nůž se ostří tak dlouho, dokud se nevytvoří „jehla“. Pak je nutno želízko tzv. obtáhnout. Jeho šikmou plochu při broušení tiskněte k brusnému kameni se zrněním asi 60 a bruste krouživými pohyby. Po několika minutách broušení želízko obraťte, abyste strhli tzv. grot, který se na ostří vytvořil; přitom se želízko nesmí přizvedávat – „zadní strana“ musí zůstat zcela rovná!
Pro broušení je nutno používat výhradně brusku s chlazením, protože jinak hrozí nežádoucí vyhřátí materiálu. Jestliže byste chtěli nástroj chladit ponořením do vody, musí se broušení vždy po několika sekundách přerušit, abyste ostří ochladili. Pak je ale pravděpodobné, že želízko k brusnému kotouči nepřiložíte stejně jako minule, takže plocha nebude zcela rovnoběžná. Po hrubém broušení použijte jemnější brusný kámen (zrnění 120–150). Při obtahování vlhčete obtahovací kámen vodou nebo řídkým olejem s přísadou petroleje. Nožem při obtahování pohybujte kruhovitými pohyby po celém kameni. Pozor, některé brusné kameny lze chladit výhradně vodou; olej je může znehodnotit, proto čtěte návody výrobců!
Shodný způsob broušení i obtahování můžete použít i pro dláta s rovným ostřím a pro drobná rydla pro dřevořez či linoryt. Protože dláta a rydla s ostřím půlkulatým se brousí pracněji, měli bychom je raději přenechat odborníkům.
Příště se dozvíte jak brousit malé nářadí.
Publikováno: 29. 11. 2008, Autor: Karel Štech (text), Karel Štech, Ferm, Mountfield a Fiskars (foto), Profil autora: Redakce