Technické informace po sto letech

Kdo má možnost číst někdy víc než sto let starou technickou literaturu, určitě ocení nejen dnes legračně působící kouzlo tehdejšího jazyka, ale především to, s jak nedokonalými prostředky a přitom úspěšně generace našich pradědečků zvládaly nejrůznější obory.

Technické informace po sto letech
Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury

Rozvoj byl horečný: nejen, že člověk za krátkou dobu pokročil od formanských vozů k automobilům a letadlům, ale většina tehdejších technických zařízení (motory, dynama a stroje vůbec) byly nejen funkční, ale i pohledné. Tak při listování starými učebnicemi a tehdejšími populárně naučnými časopisy, např. Z říše vědy a práce, oceníme zejména srozumitelné a technicky dokonalé ilustrace. Vznikly překreslováním fotografií, které nešlo reprodukovat přímo. Obrázky jsou velmi dokonalými dřevoryty, dosahují neobvyklé hloubky a přinášejí podrobnosti viditelné jen pod zvětšovacím sklem.

Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury
Zajímavosti ze staré technické literatury

S textovou stránkou je to ale pro nás horší. Jazyk se za léta natolik změnil, že mnohé výrazy či slovní spojení naprosto nechápeme, nemluvě o tom, že suroviny potřebné například do různých barev a mořidel jsou dnes neznámé i pro chemiky a drogisty. Opakuje se zde např. rubrika „Hlídka výsad“ přinášející různé postřehy - dnes bychom ji nazvali „Praktické zkušenosti“ nebo podobně.

Jazykové hádanky ze starých časů

Z Receptáře dr. Pavlíčka, který vyšel před pouhými devadesáti roky, si přečtěte dva stručné články z všeobecně známých oborů. Schválně – jak jim porozumíte? Bez slovníků, internetu a dotazů u staršího drogisty asi jen těžko.

Univerzální cídicí pasta

I. složka20 dílů jemně plavené pařížské červeně a 30 dílů jemného křemenného prášku smísí se v hmoždíři s 50 g surového vaselinu a důkladně se propracují. Parfumuje se esencí mirbanovou.II. složka5 kg vepřového sádla, 700 g stearinu, 1,8 kg oleinu, 500 g plaveného caput mortuum, 6 kg plavené moučky tryplové a 75 g oleje mirbanového se za horka dobře promísí.

Protože většina z nás z předchozího receptu pozná pouze sádlo a vazelínu, musíme použít slovníček: pařížská červeň je oxid olovnato-olovičitý, minium, suřík. Co je esence mirbanová těžko říct, snad jde o mirbanový olej, tedy nitrobenzen. Stearin je směs volných nasycených mastných kyselin, zejména kyseliny palmitové a stearové. Olein je kyselina olejová, C17H33COOH. Caput mortum, čili latinsky mrtvá hlava je balast po destilaci, oxid železitý, používaný k jemnému broušení a leštění, chemicky oxid železitý Fe2O3, obyčejná rez. Plavená moučka tryplová je lešticí hlinka.

Univerzální cídicí pasta
Univerzální cídicí pasta
Univerzální cídicí pasta
Univerzální cídicí pasta

Barva na kůži

Pokud si nechcete připravit zrovna čistič, což to nezkusit s barvou? Nejjednodušší recept je na hnědočervený odstín, podle tehdejší terminologie na karmazínovou červeň.

„Před barvením nutno kůži vyprati v mléce. Pak v hliněné nádobě svaříme 750 dílů vody, 125 dílů fernambukových pilin a 2 díly vinného kamence. Odvar tento procedíme plátnem. Vezmeme 16,6 dílu tohoto odvaru a rozpustíme v něm 2,5 dílu košenilly. Oba roztoky pak smícháme a přiléváme do nich kořalku, až obdržíme krásný karmazinový tón. Tím je barvivo hotové. Natíráme pak kůži, která barvivo chtivě pohlcujíc, trvale se jím obarví. Světlejší odstín tomu pak dodá 30 dílů práškové kurkumy povařené ve vodě a vmíchané do roztoku.“

A co je tedy v tomto případě co? Fernambuk je červenohnědé až fialové tvrdé dřevo amerického stromu Caesalpinia sappan, rostoucího v Brazílii a sloužícího i k vyrobě smyčců. Vinný kamenec (správně vinný kámen) je kyselý vinan draselný, hydrogenvinan draselný. Košenill, cochinilla, košenila je červené barvivo produkované červci rodu Coccus žijících na kaktusech rodu Opuntia, též nová červeň, florentský lak, dnes vyráběná synteticky jako „éčko“ - E124 košenilová červeň A. Kurkumu, žlutý kořen, známe z kuchyně.

Barva na kůži
Barva na kůži
Barva na kůži
Barva na kůži

Vix na boty

V pradávné „kutilské“ rubrice lze najít i návod na výrobu krému na obuv. Po zjištění nedostupnosti většiny složek (například japonský vosk je sice v řasenkách a tužkách na obočí, ale samotný se nekoupí), nebo jejich vysoké prodejní ceny, je vhodnější koupit si krém na obuv hotový - i ten nejdražší za dvě stovky vyjde totiž určitě levněji a navíc nemusíte složitě shánět vosky a patlat se v nich.

Autor: Karel Štech (text), foto autor a archiv autora

Související k tématu