„Rychlokurz“ o elektrickém vytápění v bytě nebo domě – část I.

Možnosti a trendy u elektrického vytápění

Elektrické vytápění není univerzální, paušální řešení pro jakýkoliv objekt. Pokud však mluvíme o energeticky úsporných domech, může nízkoteplotní velkoplošné podlahové a stropní vytápění, kombinované ve vybraných místnostech a prostorách se sálavými panely, majiteli přinést nízké náklady jak při pořízení, tak i při provozu – a to platí i při našich poměrně vysokých cenách elektrické energie. K tomu dostane majitel maximální tepelný komfort, nulové náklady na údržbu, bezobslužný provoz a čistý vzduch bez víření prachu.

Řez domu s foliemi ECOFILM: Topné folie ECOFILM F jsou určeny jako podlahové vytápění do suchých konstrukcí – pod plovoucí podlahy nebo s použitím doplňkových podložek HEAT-PAK pod PVC a koberce. Stropní folie ECOFILM C se instalují do sádrokartonových konstrukcí (SDK) jako stropní sálavé vytápění. Folie prohřívají sádrokartonové stropní desky, které pak chovají jako sálavé panely.

Řez domu s rohožemi ECOFLOOR: Registrovanou značkou ECOFLOOR® jsou označovány výrobky z elektrických topných kabelů – topné kabelové okruhy a topné rohože. Aplikací, ve kterých lze využít teplo z topných kabelů je nepřeberné množství, především díky jejich úžasné flexibilitě, poměrně snadné instalaci a v zásadě nulovým nárokům na údržbu.

Pojďme si říci, v čem se liší elektrické podlahové vytápění od klasického teplovodního, od elektrických přímotopů a od elektrokotle?

Elektrické podlahové vytápění vs. klasické teplovodní

Výsledky měření Technické univerzity v Kaiserslauternu prokázaly, že infračervené vytápění představuje smysluplnou alternativu k běžným topným systémům. U sálavého vytápění účastníci výzkumu kladně hodnotili žádný prach/z vytápění (tato vlastnost byla pozitivně zaznamenána hlavně osobami trpícími na astma), teplé nohy (oproti zkušenostem s konvekčním vytápěním), čerstvý vzduch a útulné teplo.

U elektrického vytápění nepotřebuje investor žádný kotel, který mu bude ohřívat vodu jako topné médium pro klasické teplovodní vytápění. Elektrické vytápění je nejdokonaleji regulovatelný topný systém s nejmenší měrnou spotřebou energie. Uživatelé jsou schopni topný režim systému plně přizpůsobit svým potřebám i měnícím se rodinným a ekonomickým podmínkám. Při srovnání elektrického vytápění s plynovými nebo kondenzačními kotli hraje nezanedbatelnou roli tzv. nízký tarif. Nízkoenergetické objekty spotřebují přibližně jen 40 % energie na vytápění, zbytek celoroční spotřeby je to ostatní – světla, televize, počítače, pračky, sušičky, varné konvice, mikrovlnné trouby, atd. – tedy běžný provoz domácnosti. Uživatel tak může mít až 60 % energie za poloviční cenu proti domácnostem s plynovým nebo kondenzačním kotlem, které ohřívají vodu pro klasické teplovodní vytápění.

Výhody elektrického podlahové vytápění:

+ nižší pořizovací náklady, nemusí se např. zřizovat přípojka (např. na plyn) nebo pořizovat kotel či tepelné čerpadlo

+ lepší možnost regulace

+ nižší tarif pro všechny elektrické spotřebiče v domě

Elektrické podlahové vytápění vs. elektrické přímotopy

Elektrické přímotopné konvektory pracují na principu klasického konvekčního vytápění – topným tělesem je ohříván vzduch v místnosti, který začne proudit a prohřívat celou místnost. Jde o elektrické vytápění se snadnou regulací, nejnižšími pořizovacími náklady, velmi jednoduchou instalací a nulovými nároky na údržbu. Výhodou je také dobrá dynamika vytápění, tedy jak rychle roste teplota ve vytápěném prostoru. Nevýhodou je jejich spotřeba a v řadě případů i minimální nebo žádný podíl sálavé složky - absence sálání způsobí, že přestože teplota vzduchu v místnosti rychle roste, okolní stavební konstrukce zůstávají dlouho chladné. Dochází tak k jevu, že po vypnutí konvektorů se po relativně krátké době v místnosti ochladí.

Tento jev dnes odstraňují sálavé konvektory, které jsou konstrukčně provedeny tak, že cca 50 % tepelné energie je předáno sáláním a cca 50 % energie konvekcí. Je tak zachována výborná dynamika topení a současně jsou konstrukce ohřívány sáláním z konvektoru. Proto je jejich provoz podstatně komfortnější a v obytných místnostech by měly mít jednoznačně přednost.

Současné novostavby mají velmi dobré tepelné vlastnosti a výrazně klesá požadavek na výkon topného systému, proto se trend ve vytápění přesouvá ke komfortnějším velkoplošným systémům, jako je elektrické podlahové vytápění nebo stropní vytápění.

Elektrické podlahové vytápění se řadí mezi tzv. velkoplošné nízkoteplotní topné soustavy, které jsou obecně velmi pozitivní z hlediska spotřeby energie a optimálního rozložení teploty v pobytovém prostoru. Tyto systémy (podlahové nebo stropní) ohřívají velké teplosměnné plochy na teploty jen o málo vyšší než je teplota prostředí. Ke směně tepla dochází částečně sáláním i mikrokonvekcí, mikrokonvekce probíhá na celé ploše. Výrazným rozdílem oproti tzv. bodovým zdrojům tepla je podstatně rovnoměrnější rozložení teploty v prostoru, omezení cirkulace a vysušování vzduchu. Topné prvky jsou zabudovány do konstrukce a neruší vnímání prostoru.

Sálavé topné panely GR využívají efektu tzv. sálavého vytápění se všemi jeho přednostmi - energetickou úsporností, omezené cirkulaci, vysušování vzduchu, atd. Jednoduchost, čisté linie skla, několik barevných variací včetně zrcadla – to vše nabízí sálavé skleněné panely GR.

Elektrické podlahové vytápění vs. elektrokotel

Grafy z testu, v jehož průběhu bylo sledováno, za jaký čas dosáhne povrch laminátové podlahy, pod kterou jsou topné folie ECOFILM, ustálené maximální teploty. Podlahové vytápění pracovalo na plný výkon bez jakéhokoliv omezení termostatem. Vlastní test byl rozdělen na dvě části – v první části byla podlaha volně položená a nezatížená, ve druhé byla podlaha zatížená závažím 30 kg, které bylo umístěné na trojnožce tak, aby byl zaručen volný přístup vzduchu k podlaze. Cílem bylo demonstrovat, že topné fólie pod laminátovými či dřevěnými podlahami odpovídají požadavkům, které na tento typ podlah kladou jejich výrobci.

Jsou to dva zcela odlišné principy – elektrokotel ohřívá pomocí elektrické energie např. vodu jako topné médium a ta pak prostřednictvím radiátorů nebo podlahové vytápění celý objekt. U elektrického vytápění se nepoužívá žádný kotel, ani elektrokotel – prodávají se samostatná elektrická topidla, tzn. že v každém je samostatný topný prvek. Liší se formou – topné rohože, folie, sálavé panely apod., ale kotel se k nim připojit vůbec nedá. Elektrické podlahové vytápění je v tomto případě výhodnější z hlediska pořizovacích i provozních nákladů.

Závěr:

Elektrické topení s podlahovými nebo stropními topnými prvky či se sálavými panely je jednoznačně vhodné pro domy s velmi nízkými tepelnými ztrátami. To znamená, že je ideální pro novostavby nebo u starších objektů pro takové, které je možné zateplit nebo jinak snížit jejich tepelné ztráty. Pro starší, špatně izolované domy nelze prezentovat elektrické vytápění jako ideální řešení. Typickým příkladem může být například zástavba v historických částech měst, kde z pohledu památkové péče nepřipadá zásah do konstrukce objektu v podobě zateplení vůbec v úvahu.