Luxfery – stěna světla

Dne 17. února 1885 si na výlisky ze skla, které známe pod názvem luxfery, podal patentovou přihlášku Brit James G. Pennycuick. Jeho skleněné tvárnice byly na jedné vnitřní straně opatřené speciálními žebry, která měla zvýšit množství světla procházejícího těmito bloky.

Luxfery – stěna světla

Luxfery sice nemohly splnit to, co uváděla patentová přihláška (mělo jít o jakési světelné perpetuum mobile), ale podstatně zlepšily podmínky ve výrobních halách, kam přivedly denní světlo dopadající sem dosud jen střešními světlíky a malými okny. Z fabrik pronikly rychle do domácností i reprezentačních objektů, je z nich například známá pařížská stavba Maison de Verre z počátku třicátých let. V soukromé výstavbě u nás nebyla výjimečnost těchto moderních prosvětlovacích prvků zcela pochopena, takže se zejména na vesnicích často u rodinných domů setkáváme s různě probarvenými luxfery nanejvýš u nevkusných zádveří.

Návrat v novém

Návrat v novém
Návrat v novém
Návrat v novém
Návrat v novém

Skleněné luxfery při výstavbě Hotová příčka z luxfer

Luxfery představují zajímavý prvek určený nejen pro zasazení do obvodových zdí, ale vhodné jsou i pro výstavbu příček opticky i akusticky oddělujících různé prostory, přičemž místnosti bez zdroje světla nenechávají ve tmě. Původně byly spojovány za tepla ze dvou hranatých skleněných výlisků nejčastěji 19x19x8 cm, takže byly rozměrově kompatibilní s cihlami. Používají se také poloviční 19x9x8 cm, a někdy naopak velké (např. typ NUBIO o rozměrech 24x24x8 cm a 24x12x8 cm).

V současnosti se kromě skleněných tvárnic vyrábějí i luxfery z plastů. Vedle méně výhodných křehkých a těžších luxfer z akrylátu jsou nejčastěji z polykarbonátu. Ten je mechanicky, tepelně i chemicky odolný a čirý, propouští až 78 % viditelného světla. Proti sklu vykazuje osmdesátinásobnou odolnost vůči nárazům a jeho tepelná propustnost U dosahuje 2,6 W/m2K, na dotyk je příjemnější, nestudí a lépe tepelně izoluje. Vzhledem k nízké hmotnosti výlisků (luxfera 20x20x8 cm váží jen 60 dekagramů) a jednoduché montáži (opatřeny jsou totiž systémem zámků, obdobou per a drážek u deskových materiálů) zvládne stavbu i laický stavebník.

Těžké skleněné luxfery vyžadovaly zpevnění podlahy (a na některé podklady se vůbec stavět nesmějí) a spojovaly se betonem a vyztužovaly ocelovými tyčemi či pásky, lehké polykarbonátové luxfery se upevňují do hliníkových rámečků a spáry se vyplní transparentním silikonovým tmelem.

Luxfery firmy PAMA

Luxfery firmy PAMA
Luxfery firmy PAMA

Tyto luxfery

, se dodávají v široké barevné škále včetně perleťové varianty (čirá, tyrkysová, zelená, tmavě modrá, oranžová, perlově bílá, růžová, modrá, nebeská modř, perlově zelená, perlově modrá, perlově růžová), s rozměry 20x20x8 cm. Prostup světla u čirých luxfer je až 78 procent. Pro plochu 1 m2 mají hmotnost pouhých 15 kg, takže nevyžadují nosnou konstrukci a v interiérech lze tedy příčku stavět přímo na podlahu. Luxfery se vzájemně spojují zámky, a pokud se spoje nezajistí lepidlem, dá se příčka opět rozebrat a přemístit. Do lišt v barvě bílé, černé, s dezénem borovice či ořechu se upevňují pomocí speciálních spojek. Materiál je těžko hořlavý a je i samozhášivý. Podle současné ČSN EN 13501-1 je zařazen do třídy reakce na oheň B (odpovídá stupni hořlavosti podle ČSN 73 0862, třída C1).

Kde luxfery používat

Kde luxfery používat
Kde luxfery používat

V interiérech můžeme z luxfer stavět variabilní dělící prosvětlené příčky bez pomocných konstrukcí, případně odhlučňovací stěny, nebo v koupelnách stěny oddělující sprchový prostor. V exteriéru jsou polykarbonátové luxfery vhodné jako výplně svislých pevných i otevíracích okenních a dveřních otvorů, jako dodatečné zateplení průhledných obvodových stěn, balkonů, verand, zimních zahrad, skleníků, odhlučňovacích stěn i k zastřešení chodeb a verand, a mohou konec konců sloužit i pro stavbu zmiňovaných vchodových zádveří.

Připraveno ve spolupráci s firmou Pama.

Autor: Karel Smutný (text), PAMA, PePa, KV (foto)

Související k tématu