Povrchy ze dřeva a kovu se během používání opotřebovávají, případně v daném prostředí degradují, mění tvar, praskají… Tím nejen ztrácejí na kráse, ale poškozený předmět mnohdy přestává plnit požadovanou funkci. Řešení, jak je vyspravit, nabízejí tmely.
Tmelů na dřevo je celá řada. Při výběru záleží na tom, co vlastně od tmelu budeme požadovat – zda potřebujeme tvrdý výplňový tmel, který vyplní velké praskliny, spáry a díry a který se dá dobře brousit, nebo tmel, který vyplní spáry, ale zůstává stále pružný. Ten se nedá brousit a většinou se používá na lišty kolem podlahy nebo pro ukončení spáry.
Víte, kdy se používá dvousložkový tmel? Podívejte se na video.
Při koupi je také potřeba zvážit, zda budeme chtít tmel po aplikaci přetřít, nebo ho necháme v jeho původním odstínu. Barevné tmely, jak brousitelné, tak i pružné, se prodávají v průhledných kelímcích (Soudal, Kitfortt, Clou a podobně), případně se podíváme na spodek kartuše, kde prosvítá odstín. V prodejnách bývají vystaveny i vzorky nanesených barevných tmelů, takže si budeme moci snadno vybrat.
Dvousložkové tmely
Ať budeme tmelit jakékoli dřevo, platí, že musí být suché, vyčištěné a zbavené mastnoty. Na větší praskliny a díry jsou nejvhodnější tvrdé dvousložkové tmely – polyuretanové, epoxidové či polyesterové. K osvědčeným patří například Uniflex, bílý polyesterový tmel s bílým iniciátorem (složkou, která způsobuje vytvrdnutí). Při jeho použití pak nebude po přetření bílého tmelu lazurou, mořidlem nebo barvou výsledný odstín zkreslený, jako to bývá u tmelů s barevným iniciátorem (většinou bývá červený, platí to zejména pro tmely na kov).
Tmelem lze v případě potřeby vytvarovat i hrany. Vypomůžeme si přitom lištou ze dřeva nebo z jiného materiálu, který obalíme igelitem. Na něj tmel nepřilne, a my tak vytvoříme hranu i při větší tloušťce vrstvy tmelu. Pokud tedy někdo uvažuje o zatmelení velkých prasklin, například v trámech, je to vhodná alternativa.
K výhodám dvousložkových tmelů patří rychlost vytvrdnutí, je ovšem nutné s nimi rychle pracovat. Oproti akrylátovým tmelům se po aplikaci nepropadávají. Vždy si připravíme jen takové množství tmelu, které budeme odhadem potřebovat – po natužení iniciátorem tmel ztvrdne a po vytvrdnutí ho můžeme rovnou brousit.
Při tmelení tvrdými tmely, které budeme brousit, necháme tmel vystupovat trošičku víc nad povrch. Pak ho bruskou nebo i jen ručně zbrousíme do roviny s podkladem. V každém případě ale bude opravené místo i po přetření nakonec vždycky trochu vidět, protože jde o jiný materiál nežli dřevo.
Akrylátové tmely
Jinou možností je použití akrylátových tmelů. Ty jsou už předpřipravené v různých odstínech. Musíme ale počítat s tím, že se tmel po aplikaci může částečně propadnout a že pak bude potřeba ho znovu nanést a po vytvrdnutí (pokud nejde o tmel, který zůstává stále pružný, například u dřevěných lišt) dobrousit do roviny. Dělá se to tak, že po stržení břitem dláta či jiného ostrého předmětu dobrousíme tmel velmi jemným smirkem zrnitosti 200 až 350, namotaným na dřevěném hranolku. Pokud bychom brousili jen rukou, mohli bychom totiž znovu vytvořit dolík. Většinu akrylátových tmelů včetně těch v kartuších lze přetírat barvou. Pozor ale na záměnu se silikonovým tmelem v kartuších, který se běžně přetírat nedá.
Výhodou tmelů v kartuších je, že pokud budeme chtít vyplnit spáru nebo prasklinu do hloubky, dlouhým hrotem tmel vneseme daleko hlouběji než při zapravení špachtlí.
Náhrada poškozených částí tmelem
Tmel se osvědčil i v případech, kdy je potřeba zcela nahradit velmi poškozené části dřeva, například oken či dveří, tedy tam, kde bychom jinak museli hledat truhláře kvůli doplnění větší části uhnilého nebo degradovaného dřeva. Chybějící část můžeme doplnit sami pomocí tmelu Dry Flex (můžeme si vybrat typ tmelu podle toho, kolik času nám zabere vlastní vytvoření chybějící části či více částí dřevěných lišt nebo vytvoření členitého reliéfu). Po vytvrdnutí můžeme takto opravený povrch mechanicky upravovat jako dřevo a také ho natírat.
Speciální tmely
Na poškozenou podlahu z prken či z parketových lamel nebo na opravu děr po nesprávném vrtání a podobně lze použít speciální tmely v podobě tyčinek v různých odstínech.
Tmel z tyčinky odkrojíme přiloženou umělohmotnou špachtličkou, přitlačíme ho na poškozené místo a necháme vytvrdnout. Po vytvrdnutí strhneme přebytečnou hmotu dlátem do stejné výšky jako je podklad, přebrousíme jemným smirkovým papírem a rozleštíme. Tímto materiálem můžeme opravit dřevěné zárubně, poličky či nábytek, aniž by se opravená místa vzhledově lišila. Opravné tyčky jsou ve všech hobby marketech v různých barevných odstínech.
Jak opravovat bez tmelu
Truhláři díky svému nástrojové vybavenosti i díky svým zkušenostem postupují při tmelení trochu jinak. Pokud chceme ušetřit, obrousíme smirkem či rašplí podobný kus dřeva, abychom získali odstínově podobné piliny, a ty pak přidáváme do disperzního lepidla, například Herkules. Vytvoříme hustou kašičku a vyplníme poškozený otvor. Tímto způsobem vytvoříme takřka stejný odstín, jen musíme počítat s tím, že se nám vrstva propadne a že budeme muset prohlubeň ještě znovu vyrovnat. Pak povrch přebrousíme velmi jemným smirkem do roviny. Samozřejmě před lepením poškozené místo vyčistíme a odmastíme.
Když vypadne suk
Když vypadne suk Když vypadne suk
Často dochází také k vypadávání suků ze dřeva. Pokud suk nechceme nahradit kusem dřeva, jako to dělají truhláři, ale chceme použít tmel, musíme z prohlubně odstranit případný výskyt smůly. Stačí ji vymýt nitroředidlem nebo acetonem. Brusné či lakové tmely se už nevyrábějí, proto si musíme vystačit a akrylátovými tmely (případně velmi pracně shánět a draho koupit zahraniční výrobky). Trochu jiný postup vyžaduje tmelení před nátěrem krycími barvami. Před lakýrnickými pracemi, zejména u velkých děr, se nejdříve provede základní podtmelení (tmely zahuštěným křídou aj.) a po řádném vyschnutí a vytvrdnutí celoplošné plné tmelení. Z důvodu rychlosti se používají akrylátové tmely, například Jubolin.
TMELENÍ KOVŮ
tmelení kovu uniflex se skelným vláknem TMELENÍ KOVŮ kov - základ tmelení kov - přetmelení
Tmelení kovů je náročné (známe jej z průmyslu či autolakoven) a zdraví nebezpečné kvůli odparu emisí. S menšími opravami si ale můžeme poradit sami, například máme-li promáčklou část karoserie auta, proláklinu v zárubni a podobně. Poškozené místo řádně odmastíme a obrousíme, tím dosáhneme lepší přilnavosti tmelu než u naprosto hladkého materiálu. Na kov použijeme vyzkoušené polyuretanové, polyesterové či epoxidové tmely, s nimiž dokonce i velké nerovnosti, vrypy či díry můžeme s úspěchem srovnat do krásné roviny nebo zaoblit podle původního tvaru.
Kdy pomůže bandážování
Velké díry prohlubně a podobně můžeme vyspravit pomocí podpůrné bandáže z jemného kovového pletiva (síťky z kovu, jako je například síť proti mouchám), které drží tvar. Vhodné jsou tmely, které obsahují skelné vlákno. Sice s nimi nedocílíme hladkého povrchu, ale zaplníme a upravíme nerovnost tak, že po vytvrdnutí můžeme pokračovat dalším tmelem. Další postup volíme podle toho, jak se nám povedlo srovnat povrch – buď pokračujeme tmelem uni ( uniflot), nebo pokud je povrch docela pěkný, mírně ho srovnáme jemným tmelem. Po vytvrdnutí pak brousíme smirkem zamokra, tedy smirkem namočeným ve vodě, a zbrušujeme do rovné plochy. Opět si pomáháme rovnými pomůckami (korkovým špalíkem, gumovým špalkem a podobně.
Někdy je třeba tmelení víckrát opakovat. K dočištění pak použijeme stříkací tmel (pro drobné opravy si vystačíme se sprejem (Motip Dupli) nebo se stříkacím tmelem s plničem. Pak teprve přichází oprava lakováním. Při větších opravách je ale i přes finanční zátěž lepší zajet do autolakovny a využít práci odborníků.
TIP
Tmel se skvěle hodí také na utěsnění prostupů nebo spojů konstukce. Vyzkoušejte novinku jménem WYFLEXA.
Publikováno: 10. 1. 2017, Autor: Miroslav Koubek (text a foto), vybíráme z časopisu Praktik, Profil autora: Redakce
