Až se zima zeptá

Stavitelé činžovních i rodinných domů nám zanechali nežádoucí dědictví: většina staveb, cihlových i panelových, má naprosto nedostatečné tepelné izolace, takže je v nich v létě horko a v zimě zima. V zimních měsících lze docílit jakés takés tepelné pohody intenzivním topením, ale to začíná být v současné době příliš drahé. Ideální by bylo instalovat dodatečné tepelné izolace; vnitřní však nejsou příliš účinné, mimoto zmenšují obytnou plochu místností a rovněž nadlouho omezují provoz domácnosti. Řešením jsou tepelné izolace montované zvenku na fasády. U rodinných domů se tak sníží tepelné ztráty zhruba na polovinu, takže pro dosažení shodné teploty v místnostech stačí jen polovina paliva a tedy polovina investic.Doplnění tepelných izolací má i další neoddiskutovatelné výhody; ty spočívají zejména ve zvýšení kvality i životnosti domu odstraněním kondenzace vodních par na vnitřním povrchu obvodové konstrukce. Tímto způsobem se podstatně sníží vlhkost ve zdech a následně se tak zabrání výskytu plísní. Jiným kladem je dosažení lepší tepelné pohody v horkých letních měsících a ve zvýšení požární odolnosti domu. Izolace mimoto zaručí vyšší odstup hluku; ten je patrný zejména u domů situovaných v blízkosti hlučných komunikací.

Kolik se ušetří

Výrobci a prodejci zateplovacích systémů si jako vždy při zdůrazňování kladů svých produktů vzájemně odporují, ale vcelku se shodují v tom, že pláštěm budovy (fasádou a okny) uniká 50 až 55 % tepla (můžete si tedy představit, že v zimě každou druhou briketu spalujete někde před domem). Podle aktuálních cen prováděných prací i cen paliv lze vypočítat návratnost investic; ta se podle způsobu zateplení rodinných domů pohybuje mezi 10 a 14 roky, u patrových činžovních domů vychází ještě příznivěji. Exaktní výpočet možný není, protože se ceny paliv neustále zvyšují a proměnné jsou i ceny tepelných izolací a částky za instalaci.

Jaké možnosti zateplení se nabízejí

Vedle zmíněného (a nevýhodného) zateplení izolacemi instalovanými zevnitř místností jsou nejpoužívanější systémy kontaktní a bezkontaktní neboli provětrávané.

Kontaktní zateplovací systém

Využívá izolačních desek z vhodného materiálu (pěnový nebo extrudovaný polystyren, vhodnější je však minerální vlna). Tyto izolace se připevňují přímo na fasádu (lepením, hmoždinkami nebo jejich kombinací) a následně se opatří omítkou. Optimální tloušťku izolace stanoví norma ČSN 73 0540 (Tepelná ochrana budov) z roku 2002; pro stěnu z plných cihel o tl. 450 mm by izolační desky měly mít tloušťku 100 mm. Firma Rockwool vyrábí pro tyto účely izolační desky Fasrock s podélnými vlákny nebo desky Fasrock L s kolmými vlákny. Tyto kontaktní omítkové systémy mají četné výhody: kromě velmi dobrých tepelně-izolačních schopností mají rovněž nízký difuzní odpor (izolace fasády je prodyšná), zabraňují pronikání nežádoucích zvuků do domu a zvyšují odolnost stavby vůči ohni. Jejich montáž však není vhodná pro laické stavebníky a měla by být zadána kvalifikované stavební firmě.

Bezkontaktní zateplovací systém

Bezkontaktní neboli provětrávané fasády jsou vhodné i pro dodatečné zateplení rodinných domů svépomocí. Zateplovací systém je upevněný na vnější plášť domu tak, že mezi izolací a původní fasádou zůstává vzduchová mezera, která umožňuje odvětrání případné vlhkosti, která může pod svrchní plášť proniknout. Izolační desky z kamenné vlny jsou vkládány do roštu z dřevěných nebo ocelových profilů upevněných na obvodové zdi. Mezi tepelnou izolací a vnějším fasádním obkladem musí být větraná vzduchová mezera o minimální šířce 20 mm.Vnější plášť je pak tvořen vhodnými deskami ze dřeva, plastů či minerálních materiálů. Rovněž zde se zlepšují izolační vlastnosti zdiva jak z hlediska tepelného, tak i akustického. Izolace jsou dokonale paropropustné a umožňují odvětrání vodní páry ze zdiva. Nevýhodou tohoto systému je vyšší cena a obtížnější řešení stavebních detailů.

Realizujeme zateplení

Kontaktní zateplování

Tato technologie není pro svépomocnou montáž vhodná; přesto ji stručně popíšeme.Kontaktní zateplovací systém se skládá z několika vrstev. Na obvodový plášť budovy se nanese lepicí tmel. Lepicí hmota se nanáší na desku nerezovou zednickou lžící a následně rozetře v místech nanášení „válečků“ a tzv. „terčů“ lepidla.Izolační desky o tloušťce 6 až 10 cm (tloušťku desek by měl určit projektant) se začínají lepit na předem připravený podklad od soklové lišty. Desky se pokládají „na vazbu“ těsně k sobě a dotlačují se k dříve přilepeným. Přebytek lepidla, který je vytlačován z mezer mezi deskami, se musí odstranit. Po přilepení desek se musí po cca 48 hodinách odstranit nerovnosti mezi deskami například brusným papírem s hrubším zrněním.Pro spolehlivé upevnění samo lepidlo nestačí, ale desky musí být upevněny i talířovými plastovými hmoždinkami. Jejich umístění i počet závisí na podkladu, do něhož jsou ukotveny a druhu tepelné izolace. Pro izolační desky Fasrock by mělo být použito na každý m2 min. 6 ks, ve výškách nad 8 m aspoň 7 ks/m2. Hmoždinky by se měly osadit nejdříve 24 hod. po nalepení desek. Minimální hloubka kotvení hmoždinek by neměla být nižší než 5 cm (beton, plná cihla), respektive 8–9 cm v méně pevných materiálech (děrované cihly, a pórobetonové tvárnice).Pro ochranu nároží se používají rohové lišty. Na upevněnou izolaci se nanáší další lepidlo (výztužná stěrka) umožňující přichycení armovací sítě („perlinky“), která se do tmelu musí vtlačit. Po vytvrzení této vrstvy se celý objekt omítne a případně opatří vhodnou fasádní barvou.Pokud jsou talířové hmoždinky viditelné (u minerálních desek s kolmými vlákny), je nutné rovinnost fasády zlepšit vyrovnávací vrstvou. Lepicí tmel se nanáší nerezovým hladítkem, do míst s hmoždinkami se vtlačí perlinka a dokonale uhlazený povrch se před dalšími operacemi musí nechat týden vyzrát.

Bezkontaktní zateplování

Stávající fasáda by se před prováděním dalších akcí měla zkontrolovat, zda snese upevnění nosných roštů. Ty bývají nejčastěji dřevěné; u rozměrnějších objektů lze také použít vhodné kovové profily. Vodorovný dřevěný rošt má mít svislé vzdálenosti dřevěných latí roštu zvolené podle šířky izolačních desek, na tento rošt se následně montují svislé latě, které zajišťují provětrání. Celková výška latí pak odpovídá tloušťce izolace – neměla by být nižší než 8 cm.Izolační desky se pak vkládají mezi latě roštu, takže v celé ploše vzniká provětrávací mezera. Protože izolace je vložena do roštu, je výhodné použít vysoce prodyšné desky minerální vlny o tloušťce 60 až 100 mm. Odvětraná vzduchová mezera by měla dosahovat asi 20 mm, v této vzdálenosti má být upevněna vnější obkladová deska například z aglomerovaného materiálu na bázi dřeva (desky OSB), z cementotřískových desek (Cetris atd.). Obkladové panely mohou být také například ze sádrovláknitých stavebních desek (např. Fermacell) nebo plastů, menší objekty mohou být obloženy impregnovanými palubkami nebo střechovitě připevněnými prkny.Realizace takového obložení je vhodná i pro laické stavebníky, je však časově náročná a některé detaily (nároží, kouty, osazení oken atd.) vyžadují mnoho času i úsilí, výsledný efekt je však velmi dobrý.

Rady od odborníků

Zateplení rodinných domů je náročná záležitost; vzhledem k nutným nákladům lze doporučit, aby projekt vypracovala odborné firma, která pak za správnost návrhu ručí. I realizaci by měla provádět autorizovaná firma; případné reklamace lze pak u ní uplatňovat, zatímco při svépomocně prováděném zateplení tato možnost odpadá.Každé vnější zateplení mění podstatně vzhled objektu; z tohoto důvodu je nutné před zahájením prací na místně příslušném stavebním úřadě podat žádost o stavební povolení.

Připraveno v spolupráci s Rockwool.