O loftovém bydlení jsme již v našem magazínu psali, dnes si prohlédneme dva byty v areálu bývalé textilní továrny ve švýcarském Bleiche. Když jsme před pár lety loftové bydlení fotili, tento areál se zdál nejvíce vzdálený naší mentalitě, jsme zvědaví, jak se bude líbit vám. Původně textilní továrna patřila rodičům nynějšího majitele. K hlavnímu objektu patří několik dalších domů, hotel a restaurace

Celý areál zahrnuje byty, ateliéry, kanceláře, hotel, restauraci, galerii, letní kino, scénu pro koncerty, hospodářský dvůr, elektrárnu vyrábějící 500tisíc kWh ročně a vlastní čističku vody, která pochází z Čech. Restaurace slouží nejen obyvatelům loftů ale i lidem z okolí, večery se zde odehrávají s hudbou v džezovém stylu.


Architektem, který navrhoval hotelové pokoje, je David Ambrosius Huber, jeho systém zařízení a osvětlení minikoupelen v hotelových pokojích byl poprvé použit zde v Blaiche.
Obrovská dřevěná plastika hmyzu, kterou pro Blaiche vytvořil kamarád pana Honeggera z Berlína, „hlídá“ zahrádku restaurace a dětem slouží jako klouzačka.
Byt i ateliér zároveň


Do rozlehlého bytu vstupujeme dveřmi, za kterými bychom hledali spíše skladiště. Bývalou továrnu částečně připomíná podlaha, která je z dřevobetonu(cement+piliny) a betonu - na místech, kde dříve stávaly stroje. Pouze v části kuchyňské je tvořena silným plátem nerezového plechu s protiskluzovým rastrem. Vzduchotechnika v nerezových trubkách i elektrorozvody pod stropem umocňují technický dojem z bytu, i radiátory etážového topení ladí s celkovým rázem. Místo dělících příček zde najdeme jen paravány ze silného mléčného akrylátového skla,které jsou zavěšeny na řetězech na ocelových lankách ukotvených v bočních stěnách místnosti.
Koupelna v rohu za dveřmi je ze dvou stran uzavřena také takovýmto paravánem, tentokrát na nožkách ukotvených pevně v podlaze. Další umyvadlo blízko vchodu slouží běžnému opláchnutí rukou.


Černostříbrná kuchyně i s doplňky, stejně jako zařízení koupelny, byla navržena architekty, ostatní zařizování bytu bylo ponecháno obyvatelům.
Byt nezapře, že je využíván i jako domácí pracovna filmového zvukaře, jedna část oddělená také jenom akrylátovým paravánem je plná technického zařízení, různých kabelů, reproduktorů…


Majitelé bytu mají velmi rádi různé druhy křesel i židlí, takže v bytě najdeme koženou pohovku vedle futuristického kovového křesla, vyrobeného přesně podle jejich návrhu, klasický dřevěný jídelní stůl se židlemi, i další židle poněkud připomínající sezení v tramvaji. Vedle vchodu můžeme posedět u malého stolku, který tvoří nepoužívaná prázdná cívka na lano, osvětlení je velkým reflektorem pocházejícím z nákladního automobilu.


Soukromí dětí je vyřešeno velice vtipně – kromě toho, že mají svůj kout, oddělený také akrylovou stěnou, mají k dispozici ještě vesele pomalovaný přívěs za auto, který jim slouží i jako ložnice. Přívěs byl do bytu dopraven jednoduše – v domě se používá velký nákladní výtah, který sloužil v továrně, takže přívěs se pohodlně vešel.


Dalším výrazným prvkem v bytě je osvětlení. Filmařské reflektory, stojací lampy i bodová svítidla vytvořená z věcí sloužících původně jinému účelu – jako třeba plechová trubka mezi okny, prázdné plastové lahve od saponátů, nebo reflektor z nákladního auta. Zkrátka v tomto bytě se určitě vaše oči nudit nebudou.


Byt pro mladé nájemníky

V jiné budově bývalé továrny jsme si prohlédli byt ve třetím patře a to dokonce ve dvou variantách: před zařízením, vybavený jen kuchyňskou linkou a pračkou se sušičkou (něco ve stylu našeho panelákového jádra) a tentýž zrcadlový, který je už obydlen.
Byty mají dvě protilehlé stěny prosvětleny velkými okny, vstup je řešen velkým francouzským oknem z venkovního schodiště v pozinkové úpravě, majícího charakter amerických požárních schodů. V této části objektu není výtah. Stejné byty se nacházejí i o patro výš, navíc mají ještě přístup na střešní terasu schůdky přistavenými k velkému oknu.




Byt mladého sportovce


Bílá, bílá, dřevo a zase bílá, tak by se dalo charakterizovat zařízení bytu.
Koupelna ve znamení bílé barvy v prostoru obklopeném neprůhledným bílým akrylátem je vlastně jedinou uzavřenou částí bytu, umístěnou uprostřed prostoru. V jedné boční stěně je standardně zabudovaná kuchyňská linka s veškerým vybavením.
Dřevěná podlaha s několika kousky dřevěného nábytku působí velice teplým příjemným dojmem. Jídelní stůl je ze smrkového dřeva, stejně jako krásná smrková šuplíčková komoda u vchodu. Staré bukové židle vedle stojanů s květinami slouží jako odkládací stolečky i dekorace. Dřevěné židle u jídelního stolu i pohovka s křesly mají smetanově bílé potahy z látky, kterou lze snadno vyprat, další dvě křesla s leopardím vzorem doplňují sedací kout.


V pracovním koutě najdeme počítač na dřevěném bukovém stole s krásně vysoustruženýma nohama, doplněný pohodlnou židlí po babičce a malou borovicovou skříňkou stejného původu, která ukrývá různé pracovní písemnosti. Šatní skříň, prádelník i skříňky v rustikálním stylu ze světlého dřeva byly nově vyrobeny na zakázku právě pro tento byt. Vedle zajímavé kovové postele se stolkem s dřevěnou deskou stojí rotoped a občas je o stěnu opřeno i kolo – koníčkem mladého muže je cyklistika. Dekorace v bytě tvoří krásné kovové svícny, stojany na květiny i kovové lampičky s látkovými stínidly.
Tak jak by se vám líbilo v takových bytech? Asi jak komu, někdo má rád volné prostory, jiný se v nich cítí nesvůj. Nás zaujalo především to, že areál byl před nastěhováním dokončen a vybaven celý, včetně hřiště, restaurace, přístupových cest i zajištění dopravy do města. Mělo by to být samozřejmostí, ale jak vědí mnozí obyvatelé sotva dostavěných sídlišť nebo příměstských satelitů, praxe dost často pokulhává za teorií.
Viděli jste podobé bydlení nebo dokonce v loftu bydlíte? Pochlubte se nám i ostatním čtenářům v naší fotogalerii nebo na facebooku, na vaše názory se těšíme.
Publikováno: 1. 3. 2018, Autor: PePa (text a foto)
, Profil autora: Redakce