reklama

Dobře spočítané Velikonoce

V dnešní době, v níž hraje prim exaktní věda a neustálý technologický pokrok, asi málokdo z nás věří pověrám a na rituály se jako ryze moderní, racionální lidé díváme většinou skrz prsty, nebo aspoň se shovívavým úsměvem. Navzdory tomu stále dodržujeme celou řadu tradic, třeba slavení Vánoc či Velikonoc – a to přesto, že Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším zastoupením ateismu.

Dobře spočítané Velikonoce

Velikonoce, které se blíží, tak nejméně polovina z nás bere nikoli jako nejvýznamnější křesťanské svátky, ale prostě jako oslavu jara. Ta je dodnes spojována s tradičním barvením vajíček barvami OVO, pečením piškotového beránka a vyšupáním pomlázkou, byť ji dnes většina mužů prozaicky zakoupí v supermarketu či u stánku a na Velikonoční pondělí ji použije už jen v nejužším kruhu rodinném. Přesto jsou Velikonoce možná důležitější, než si uvědomujeme: představují jednak příležitost, jak nenásilně, a navíc zábavnou formou předávat dávné tradice dalším generacím, jednak vítaný důvod k setkání s přáteli a s rodinou.

Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR

Oslava jara navíc znamená symbolický předěl mezi zimním a jarním obdobím. Právě v tuto dobu se ujímá vlády Beran, první znamení zvěrokruhu, pojmenované po souhvězdí Berana. V astrologii je Beran považován za ohnivé a pozitivní, tedy extrovertní znamení, ovládané planetou Mars. V západní astrologii zůstává Slunce v konstelaci Berana od 20. března do 20. dubna, zatímco v menšinové sideralistické astrologii od 14. dubna do 7. května.

Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR

Jak známo, Velikonoce jsou posuvné svátky. Víte ale jak spočítat, na kdy připadnou? Dávní církevní otcové ještě v dobách, kdy existovala jediná křesťanská církev, společně určili, že Hod Boží velikonoční čili velikonoční neděle se bude slavit první neděli po prvním jarním úplňku (tedy po prvním úplňku po 21. březnu). V úvahu tak připadá 35 termínů, od 22. března až do 25. dubna. Na tyto krajní možnosti ovšem dochází jen vzácně: na 22. března připadla Velikonoční neděle naposledy v roce 1818 a stejná situace znovu nastane až v roce 2285, zatímco 25. dubna se svátky jara budou slavit v roce 2038. Letos jsme někde uprostřed: Hod Boží bude v neděli 1. dubna. Děti se ovšem můžou těšit na prázdniny už od čtvrtka 29. března.

Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR

Tohle posouvání má svůj půvab: jednou slavíme rozpuk životadárné síly přírody v době, kdy teprve zelenají první ratolesti, jindy zase už v době, kdy je jaro v plném rozpuku a v trávě už kvetou pampelišky. Mimochodem víte, že právě tradice posouvání Velikonoc udržovala skomírající evropskou astronomii při životě i ve staletích, kdy jí církev příliš nepřála? (To trvalo až do patnáctého století. Tehdy ji mocní vzali opět na milost, protože v době rozkvětu mořeplavby a čilého obchodu s Indií a Čínou právě poloha hvězd pomáhala určit správný směr a polohu lodí.)

Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR

Ale zpátky do přítomnosti. Možná si při pohledu na regály prohýbající se pod tíhou velikonočního zboží – počínaje kýčovitými zajíčky či kuřátky v osení a konče umělými kraslicemi – cynicky pomyslíte, že jde spíš o svátky konzumu a marketingu. Přesto si téměř každá rodina ráda najde čas na domácí výzdobu v čele s vajíčky obarevnými tradiční barvami OVO. Také vám vrtá hlavou, jak je možné, že se právě před Velikonocemi objeví v obchodech záplava bílých vajec, na které jinak nenarazíme, jak je rok dlouhý?

Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR
Tradice a historie velikonočních svátků v ČR

Realita je taková, že českým chovatelům se produkce bílých vajec nevyplatí, protože je dražší, a navíc mají slabší a poréznější skořápku. Proto k nám tohle nejžádanější velikonoční zboží putuje z ciziny, hlavně ze Španělska, Polska a Itálie, a obchodníci ho musejí objednávat dlouhé měsíce předem. Na závěr si můžete tipnout, kolik vajec v České republice o Velikonocích spořádáme. Když počítáme i čtyři týdny, které svátkům předcházejí ........ je to zhruba 15 milionů vajec!

Článek byl vytvořen ve spolupráci s firmou Druchema. O všem, co se týká Velikonočních svátků, se dočtete na stránkách www.mojevelikonoce.cz.

Publikováno: 24. 3. 2013, Autor: Pavla (text a foto), Druchema (text a foto), Profil autora: Redakce