Střechy a střešní krytiny – 1. díl

Stavíte nebo rekonstruujete dům a ještě jste si nevybrali, jakou střešní krytinu použít? Nebo teprve stavbu plánujete a pídíte se po informacích o stavebních materiálech a typech staveb? Ke každému typu domu i prostředí patří ta správná střecha, možná najdete pár užitečných rad i u nás.

Střechy a střešní krytiny – 1. díl

Střechy a střešní krytiny – 1. díl: i střechy jdou s dobou

Současná stavební konjunktura přináší nejrůznější koncepce rodinných domů: namísto klasických cihel se dnes častěji používají velké cihelné bloky a tvárnice, rozšířilo se rovněž používání dřeva a výrobků z něj (zejména desky OSB).Rovněž materiály střech se mění – kdysi nejčastější pálená krytina je vytlačována betonovými taškami, namísto lehkých eternitových šablon se objevují šablony z plechu s odolnou povrchovou úpravou (typ Lindab), a dokonce i kdysi běžná laciná pískovaná lepenka se vyrábí v pohlednějším a také barevně i tvarově rozmanitém provedení (bonnský či kanadský šindel). V posledních letech se jako střešní krytina objevily i některé zcela nové materiály, jako jsou recyklované plasty. Napodobeniny břidlice a šindelů z nich vyrobené působí důvěryhodně (laik je na střeše nerozezná od pravých), tato krytina je mimoto dlouhodobě rezistentní vůči povětrnostním vlivům.

Střechy a střešní krytiny – 1. díl: i střechy jdou s dobou
Střechy a střešní krytiny – 1. díl: i střechy jdou s dobou
Střechy a střešní krytiny – 1. díl: i střechy jdou s dobou
Střechy a střešní krytiny – 1. díl: i střechy jdou s dobou

Jakou střechu

Kdysi módní ploché střechy se v současné době objevují jen ojediněle; mají totiž víc nevýhod než předností. Jednak je obtížnější u nich docílit dostatečné tepelné izolace chránící obytné prostory zejména před sálavým slunečním zářením a trpívají v zimě hmotností sněhu, který zatěžuje konstrukci stropu respektive nosnou konstrukci tvořenou posledním podlažím.Protože ploché střechy byly většinou pokryty asfaltovanými svařovanými pásy lepenky vyznačující se omezenou životností a opatřené několika nátěry gumoasfaltu či podobného materiálu, které při nedostatečné údržbě propouštěly vlhko, získaly „špatnou pověst“, kterou zatím ani modernější kvalitní materiály nestačily zmírnit. Navíc naše dosavadní estetické vnímání preferuje spíš střechy se sklonem střešní roviny v rozmezí větším než 20°; takové střechy umožňují vysokou variabilitu (střechy pultové, stanové, sedlové, valbové, polovalbové, mansardové i jiné), zatímco domy se střechami plochými mají často omezenou možnost vyhlížet jinak než jako krabice.

Jakou střechu
Jakou střechu
Jakou střechu
Jakou střechu

Střechy sklonité

Pro šikmé (sklon střešní roviny v rozmezí 10° až 45°) a strmé střechy (45° až 90°) se užívá souhrnný název střechy sklonité. Ty jsou tvořeny hřebenem, což je nejvyšší hrana střechy, a nosnou konstrukcí – krovem. Jeho dimenzování a konkrétní provedení je vysoce náročné a u novostaveb i zásadnějších rekonstrukcí střech je nutno předem vypracovat projekt přihlížející nejen k hmotnosti zamýšlené střešní krytiny, ale samozřejmě také k výšce stavby, klimatickým poměrům (zejména směrem a intenzitou větru a také průměrným množstvím napadaného sněhu). Laická konstrukce je vysoce riziková – vysoká hmotnost (zejména betonové) střešní krytiny musí být „roznesena“ do svislých nosných konstrukcí budovy (do stěn, sloupů a pilířů), pro síly uplatňující se z jiných úhlů (zejména působení větru) musí být v krovu vybudován systém kleštin, ocelových táhel a vazních trámů. U klasických konstrukcí musí být každý pár krokví delších než 4 m rozepřen krátkým vodorovným trámkem, tzv. hambálkem. Hmotnost krovu musí být rozložena na celý obvod nosných zdí pomocí dostatečně dimenzované pozednice.

Střechy sklonité
Střechy sklonité
Střechy sklonité
Střechy sklonité

Volba sklonu střechy

Sklon střechy by měl respektovat obecné zvyklosti v místě stavby – mimořádně strmý štít alpského typu se v poklidné české vesničce vyjímá jako pěst na oko a podobně působí bungalov se střechou plochou. Před zadáním projektantovi bychom měli znát i úroveň svých finančních možností – navrhnout krov například pro pravou břidlici a pak pro nedostatek financí použít mnohem levnější, například hliníkové šablony znamená, že tato záměna nemusí projít kolaudačním řízením, mimoto taková náhražka působí poněkud podivně (nic proti plechovým šablonám; ty mají leckde své opodstatnění).Sklon střechy bývá často stanoven v územním plánu zastavění – většinou o něm poskytne údaj místně příslušný stavební úřad již v etapě přípravných prací. Tvar střechy by se neměl příliš lišit od střech okolní zástavby – většinou to bývá sedlová střecha se sklonem kolem 45°.Před definitivním rozhodnutím o tvaru a typu střechy je rovněž již v tuto chvíli nutno uvažovat o případné půdní vestavbě. Je běžné, že například mladí manželé si nechají postavit menší rodinný dům obyvatelný pouze v přízemí s tím, že později svépomocně přestaví půdní prostory například na ložnice dětí. V mnoho případech je tato rekonstrukce drahá a málo efektivní (nemožnost instalovat plnohodnotné zateplení, obtížné vytápění), takže pokoje „v patře“ mohou svému účelu sloužit jen za optimálního počasí. Proto i zde doporučujeme patro vystavět již jako obytné.

Volba sklonu střechy
Volba sklonu střechy
Volba sklonu střechy
Volba sklonu střechy

Dimenzování krovu

Mezi faktory, které je nutno při volbě sklonu a provedení krovu respektovat, patří i nadmořská výška stavby a převládající směr větru. Je rovněž nutno vzít v úvahu i množství sněhu a dobu, po kterou může střechu zatěžovat – existují dokonce tzv. sněhové mapy, z nichž se s dostatečnou přesností dá odečíst průměrná hmotnost sněhu v dané lokalitě. V prosinci 2006 byla vydána nová mapa sněhových oblastí na území ČR jako reakce na sněhové podmínky předešlé zimy. Mapa je nyní rozdělena do 8 oblastí s charakteristickým zatížením sněhem od 0,7 kN/m2 (I. stupeň) do 4 kN/m2 (II. stupeň); o oblasti VIII. informuje Český hydrometeorologický ústav.

Vliv váhy sněhu není dobré podceňovat. Na přelomu roku 2005/2006, kdy napadlo během krátké doby značné množství sněhu, došlo k poškození či úplné devastaci několika střech, kdy se v krajním případě staticky narušené domy musely strhnout. Podle hlášení Hasičské záchranné služby k 3. březnu 2006 došlo v ČR v uplynulém zimním období celkem k 258 případům kolapsu střechy; mnohé další nebyly HZS nahlášeny. Některé z nich vedly dokonce ke ztrátám na lidských životech. Podobně tak by měly být mimořádně odolné střechy domů vystavených náporům větru (na vyvýšených místech, osaměle stojící) – například orkán Kyrill v noci z 18. na 19. ledna 2007 zničil zatím nepublikovaný počet (stovky) střech; nárazy větru dosahovaly 60 m/s, což odpovídá rychlosti až 200 km za hodinu. Ze střech a střešních krytin – 1. díl je to pro dnešek vše.

Dimenzování krovu
Dimenzování krovu
Dimenzování krovu
Dimenzování krovu
Autor: Karel Štech (text), PePa (foto)

Související k tématu