Zahrádku můžete mít i vy

Vyjít ze svého domu do vlastní zahrady, posedět ve stínu zahradní besídky nebo u záhonu růží, to je jistě pro mnohé z nás lákavý, bohužel nedosažitelný sen. Ať už z důvodů pracovní zaneprázdněnosti, nedostatku místa nebo financí. Pěkné přírodní zákoutí si však můžeme vytvořit i ve vlastním bytě. Někomu bude stačit pěkný květináč se zajímavě naaranžovanou rostlinkou, jiný si pořídí hned celou květinovou stěnu.

I když je naším snem krásně upravená zahrada s různými druhy stromů i keřů a máme malý byt, kam se sotva vejdeme, není třeba zoufat. Miniaturní zahrádku či skalku si můžeme vytvořit třeba ve skleněné kouli nebo v jednom větším květináči. S minimálními časovými i prostorovými nároky získáme originální dekoraci i možnost příjemné relaxace.

Nesmíme také zapomenout, že kromě toho, že nám přinášejí radost z úspěšné pěstitelské činnosti, pomáhají vhodně zvolené rostliny udržovat přirozenou vlhkost vzduchu a čistí jej od některých bakterií. To je další z důvodů, proč bychom se v bytě neměli spokojit jen se řezanými, umělými nebo sušenými květinami.

Různé keramické či skleněné nádoby osázené zajímavou směsí rostlin si můžeme koupit ve větším květinářství, ale určitě nám udělá větší radost, když si takovou minizahrádku vytvoříme sami. Připravili jsme pro vás několik tipů, kterými se můžete nechat inspirovat.

Vodní zahrádky

Vodní rostliny nebo výhonky pokojových lián, zasazené v jednoduchých skleněných nádobách, působí velice efektně. Do nádobky položíme pěkné kamínky, můžeme přidat mušle a šnečí ulity a mezi ně zasadíme vodní rostlinku. Stonek upevníme kamínky nebo do aranžovací hmoty, kterou ukryjeme mezi kamínky. Na dno nádobky můžeme přidat vzduchovací kamínek, který se běžně používá v akváriích.

Rostlinku můžeme také zasadit do vrstvy keramzitu, který zasypeme tenkou vrstvou písku, přidáme vrstvu dřevěného uhlí, která působí jako filtr a zbytek nádoby opatrně zasypeme hezkými kamínky. Rostlinkám přidáváme substrát pro hydroponii.

Rostliny vhodné do skleněných nádob: Šípatka(sagittaria), toulcovka(Spatiphyllum), sedoulek(ophiopon japonica), puškvorec(Acorus), podénka(Scindapsus), šáchor(cyperus).

Do plochých keramických misek a talířků nasypeme říční oblázky, můžeme je doplnit kořeny a větvičkami, které se dávají do akvárií a osázíme plovoucími rostlinkami. Nejvhodnější je babelka řezanovitá (Pistia stratiotes), voďanka žabí a azolka caroliniana.

Pseudobonsaje

Klasické japonské bonsaje jsou krásné, ale velice drahé a také choulostivé na přesušený vzduch moderních bytů a letní vedra.

Sukulenty snášejí tyto podmínky velice dobře, rychleji rostou a nejsou tak náročné na pěstování. Za tři až pět let si pomocí zaštipování a tvarování vytvoříme sukulentní stromeček v podobě, které bychom u klasické bonsaje dosáhli až po desítkách let.

Substrát pro sukulenty namícháme z písku a chudé zeminy, nasypeme do misky a do substrátu zasadíme ještě několik kamenů. Misku osázíme stromkovitými typy rostlin jako jsou tlustice (crassula), aeonium, Trichodianema densum, pryšce rodu euphorbia, cotyledon a dále rostlinkami vhodnými pro podrost: haworthia, Gasteria, drobnější Aloe, Echeverie, Senecie.

Miniskalky a minipouště

Na balkoně nebo okenním parapetu má své místo miniskalka. Do většího a mělkého keramického květináče naaranžujeme různé porézní kameny, nejlepší jsou tufové kameny nebo hodně zvětralé vápence a pískovce. Prosypeme je substrátem a osázíme drobnými skalničkami. Proti vymrznutí je třeba skalky ochránit překrytím jutovými pytli, chvojím nebo polystyrenem.

Vhodné skalničky: netřesky, lomikameny, tařice, zvonky, modroušky, trávničky, sivutky, dryádky, hořce, koniklece, rozchodníky, mateřídoušky.

Kaktusy v poličkách za okny nebo v miniskleníčku jsou dekorací mnohých bytů. Minipoušť si vytvoříme jednoduše ve větší nádobě, do které kromě kaktusů zasadíme i zajímavé kameny, suché větvičky a substrát posypeme barevným pískem.

Netradiční nádoby a aranž

Uzavřené zahrádky v lahvi se dobře udržují a působí exoticky, ať už zvolíme hmyzožravé rostlinky nebo „obyčejné“ africké fialky.Optimální tvar nádoby je kulatý, protože voda, která se odpařuje, stéká po stěnách zpět do půdy a nepoškozuje listy rostlin.

Na dno nádoby nasypeme vrstvu keramzitu, hrubého písku nebo drobných kamínků a přidáme trochu dřevěného uhlí. Na tuto vrstvu nasypeme substrát a osázíme rostlinami.

Vybíráme rostlinky, které pomaleji rostou a vyhovuje jim vysoká vzdušná vlhkost: vranečky, mechy, africké fialky, drobné begonie, šeflery, fitonie, fíkus šplhavý, toulitka, pilea, hmyzožravky rodu Drosera, Dionaea, Pinguicula.

Atmosféru jara navozují rašící bambusové výhonky nebo nastříhané kmínky pokojových rostlin, jako je například diffenbachie nebo dračinec či nastříhané proutky košíkářské vrby.Různě dlouhé proutky svážeme do svazků a postavíme do válcovité nádoby s vodou, můžeme je ještě obložit vatou. Rašící výhonky můžeme seřezávat do různých tvarů nebo je vzájemně zaplétat.

Místo závěsného květináče můžeme použít ptačí klícku nebo kouli z proutí. Dovnitř opatrně vsuneme silný mikrotenový sáček, naplníme jej substrátem a pomocí špejle nebo dlouhé pinzety zapícháme řízky rostlin, nejlépe popínavých. Zaléváme opatrně, do vody možno přidat substrát pro hydroponii.

Do velké šnečí ulity nebo lastury vsuneme kousek aranžovací hmoty nebo dřívka používaného do akvárií a osadíme rostlinkou s drobnějšími lístky. Ulitu zavěsíme na drátek. Mušle jednou za týden ponoříme asi na hodinu do vody a pak necháme důkladně okapat.

Rady

do vodních zahrádek, tak ke květinám pěstovaným v hydroponii.
Pokud chceme pěstovat rostliny v nádobách z barevného skla, neosazujeme je příliš hustě, aby rostliny měly dostatek světla.
Jednou za čas musíme rostlinkám vyměnit kompletně vodu a umýt nádobu od usazenin, aby voda nezahnívala a zašpiněné stěny nekazily výhled. Pamatujme na to, že rostliny musíme po dobu umývání dát do odstáté vody, abychom jim nezpůsobili velký teplotní šok.
Vodní zahrádku nikdy nestavíme na přímé slunce, rostlinky bychom za sklem mohli doslova „uvařit“.
Při zakládání minipouští a miniskalek pamatujme na to, že rostlinky se rozrostou a sázejme je v dost velkých vzdálenostech, abychom je nemuseli přesazovat zbytečně často nebo neměli namísto pěkné aranže neladný prales.
Kromě kamínků a větviček můžeme ke kaktusům i sukulentům „zasadit“ různé drobnosti či sošky z porcelánu, keramiky i skla.
Poléhavé rostliny vypadají velice efektně, když do jedné nádoby zasadíme více druhů a přivazujeme je na nejrůznější opory, vybíráme druhy s podobnými nároky na světlo a teplo.

Poléhavá maranta navazovaná na kmínek.

Další tipy

Máme–li na minizahrádku více místa, můžeme si místo akvária vytvořit florárium s vodními rostlinkami – zařizujeme jako akvárium s pískem, kamínky, ulitami a lasturami, osvětlením i filtrem na vodu, obyvateli však nejsou rybičky, ale pouze vodní rostlinky.

Nebo „ paludárium“ – do větší nádoby nasypeme slabší vrstvu země s rašelinou, pak hrubší písek. Pomocí kamenů, kořenů a větviček používaných pro akvária rozčleníme prostor pro rostlinky, které budou mít kořeny případně i listy trvale pod vodou, některá místa budou vyčnívat nad vodu. Nesmíme zapomenout na vodní čerpadlo a osvětlení. Zalijeme opatrně vodou a necháme ustálit, po několika dnech můžeme vysázet vodní i bahenní rostlinky, na vyvýšená místa dáváme rostliny, které mají rády vysokou vzdušnou vlhkost – kapradiny, vranečky, mechy. Paludárium je na pořízení i údržbu trochu náročnější, ale v interiéru působí velice příjemným dojmem.

Oheň a voda v jednom

Do skleněné koule je vložená sklenice ze silného skla, tak aby její okraj dosahoval k okraji koule. Sklenice je ke dnu přilepena, tak aby neplavala. Plamínek svíčky ze sklenice probleskuje přes listy popínavky rostoucí ve vodě.

Aby květináč s fíkusem benjamin nepůsobil „nahatě“, je osázen ještě poléhavou rostlinkou s drobnými lístky, fikusu to určitě víc sluší a rostlinka ještě zabraňuje zbytečnému vysoušení půdy.