I žena si může umět vyměnit kolo u osobního automobilu
Žen řidiček je zhruba stejné procento jako řidičů mužů. Není dokonce už ani moc velkým překvapením, když potkáváme řidičky autobusů či nákladních automobilů. Už dávno pominuly doby, kdy se od žen řidiček chtělo tak maximálně to, aby za volantem dobře vypadaly a věděly, kde je levá a pravá směrovka. Mnoho žen si dnes umí na svých plechových miláčcích provést základní údržbu nebo si třeba poradit s defektem pneumatiky.
I žena si může umět vyměnit kolo u osobního automobilu (Zdroj: Depositphotos)
Výměna kola u auta - návod pro ženy řidičky
Pokud se vám taková nepříjemnost stane doma před domem, je to celkem legrace. Většinou se vždycky najde několik párů ochotných rukou, které vám pomohou. Nehledě na to, že většina pánů se s pobavením podívá, jak se křehká žena lopotí s těžkou pneumatikou, ale nakonec napnou svaly na pažích a výměnu kola absolvují místo nás. Ovšem, pokud zjistíme uprostřed liduprázdné krajiny, že stejně prázdné je i kolo u našeho auta máme v podstatě dvě až tři možnosti.
Buďto velmi zoufalým hlasem zavoláme manželovi, máme-li svou drahou polovičku, a je-li v dosahu sta kilometrů, kterýžto nám většinou velmi otráveně vysvětlí, že si za to můžeme samy, nemá na nás čas a náladu, ale stejně nakonec dorazí a vysvobodí nás z prekérní situace. Další možností je nečekat na nevrlého chotě a zavolat asistenční službu, s níž máme sjednané havarijní pojištění. Je samozřejmě dobré vědět, která pojišťovna je naším andělem strážným (doporučuje se vozit v autě kontaktní údaje o pojišťovně a ukládat je na místo, kde je snadno najdeme). Asistent na telefonu zhodnotí situaci a vyšle zdatného mechanika, který si ušpiní ruce místo nás. No a třetí možností je se pokusit kolo s defektem vyměnit samy. Ne, nemusíte milé dámy propadat panice, výměna kola u osobního automobilu zase není taková věda, jak to na první pohled vypadá.
Auto by mělo být mimo silnici alespoň v odstavném pruhu a mělo by stát na pevném a pokud možno rovném podkladu.
Samozřejmostí je, že vypneme motor, ale necháme blikat varovná světla (předpokládáme, že se nám podaří kolo vyměnit v řádu několika minut, jinak varovná světla vypneme, abychom si nevybily autobaterii).
Necháme zařazenou rychlost, ideálně stupeň 1 nebo zpátečku a zatáhneme ruční brzdu.
Pak již musíme vystoupit a označit jak auto, tak sebe. Za auto v předepsané vzdálenosti cca 50 m umístíme výstražný trojúhelník a samy si oblékneme slušivou barevně výraznou bezpečnostní vestičku. Tak máme jistotu, že nás ze silnice nikdo "nesetřelí".
Nikdy nezapomínejte označit místo výstražným trojúhelníkem
Potom otevřeme zadní dveře od kufru, kde se pod podlážkou kufru skrývá rezerva a k ní příslušné nářadí. Některé osobní automobily mohou mít rezervu umístěnou na jiném místě (na vnější straně pátých dveří u některých off-roadů nebo dokonce na držáku nad podvozkem vpředu jako třeba Škoda 120). Nebude na škodu, když budete dopředu vědět, v které dimenzi po rezervě pátrat. A když už rezervu objevíme společně s heverem a nářadím, poohlédneme se také po tlakoměru. Nebudeme měřit tlak svůj, ale tlak vzduchu v rezervě. Může se totiž docela lehce stát, že rezerva při dlouhé nečinnosti "upustí vzduch" a v tu chvíli je veškerá práce, spojená s výměnou kol úplně zbytečná. Tlak v pneumatikách u osobních automobilů se pohybuje v rozmezí 2.2 až 2.4 Baru.
Většina aut dnes má tzv. dojezdovou rezervu, což je na disku kola barevně odlišené (červeně nebo žlutě). Tyto dojezdové rezervy jsou vyráběny tak, aby na krátkou vzdálenost (zhruba 50 km) dopravily vaše autíčko do bezpečí, ale není možné je používat jako běžné pneumatiky v provozu. Proto platí, že jakmile dojedete s takovou rezervou domů, je nutné jí ihned vyměnit za klasické kolo.
Teď nás čeká sejmutí plastové poklice. Už v tuto chvíli je ideální, pokud si k práci můžete kleknout, a ještě lepší je si pod kolena umístit podložku (deku, polštářek, kus kartonu), jednak si neušpiníte nebo neroztrhnete silonky a značkový obleček, a za další vás nebudou do kolen tlačit kamínky.
Poklici vyjmeme bez nářadí, je na disku pouze nasazena. Jakmile máte poklici sundanou, uložte jí buď přímo do kufru auta, nebo někam mimo silnici, aby se nepoškodila. Pozor, některé typy osobních automobilů již kryty disků nemají, takže není nutné panikařit.
A nyní je tu chvilka pravdy. Budeme povolovat matice kola. Na povolení matic naleznete poblíž rezervy v kufru velký klíč ve tvaru kříže, případně nápadně masivní nástrčný klíč s rukojetí a vyjímatelnou hlavou.
Detail křížového klíče na upínací matice kol (Zdroj: Depositphotos) Pákový trhací klíč na upínací matice kol (Zdroj: Depositphotos)
Budete potřebovat sílu, abyste matice uvolnily. Pokud s nimi nejde opravdu hnout, zkuste na křížový klíč nasadit velký šroubovák nebo cokoliv železného a vytvořit tak páku. Tahem byste měly matice povolit (v případě neúspěchu volejte asistenční službu).
Matice se na kole uvolňují do kříže, ne za sebou. Znamená to, že vždy povolujete tu matici, která je protilehlá té první. A pamatujte si - pouze povolit, v žádném případě nevyšroubovat celé. Vyšroubování matic úplně se provádí až ve chvíli, kdy auto stojí na heveru.
Pokud jsme hever našly, máme tu první oříšek. A tím je umístění heveru pod auto. Bez něj to opravdu nepůjde. Hever neboli zvedák je důmyslná věcička, která na principu hydraulické páky bez obtíží pozdvihne naše autíčko, a my budeme moci kolo posléze vyměnit. A kam s ním?
Na obou stranách prahů auta jsou na spodní straně poměrně nenápadná místa, která mohou vypadat jako promáčknutá nebo uříznutá. To je drážka, do níž se umisťuje hever. Rozhodně nedoporučujeme pokoušet se hever usadit jinam, většinou se vám povede prorazit podlahu nebo utrhnout některý důležitý kabel nebo přívod. Případně, a to je ještě horší, se zraníte nebo zraníte někoho jiného, pokud na vás auto ze špatně ukotveného heveru spadne.
Jakmile se nám povede nasadit hever do příslušné drážky, několikrát otočíme kličkou na heveru, čímž ho zajistíme proti vypadnutí. Zkontrolujeme, zda hever opravdu správně sedí ve vyznačené drážce a neviklá se. A potom začneme auto zdvihat do té výšky, aby se kolo s defektem přestalo dotýkat země.
Auto, zdvižené na heveru tak, abychom mohli vyměnit kolo
Matice a kolo
Nyní následuje úplné uvolnění matic na kole. Jestliže byly správně povolené, půjde už všechno jako po másle. Matice uložíme na bezpečné místo, nesmí se ztratit ani jedna. Většina aut dnes již má pětibodový systém upevnění kol, ale setkáme se i se starým čtyřbodovým.
Pak kolo sundáme z těhlice (v jejím středu je ložiskový komplex, ve kterém je uloženo kolo) a odneseme nebo odkutálíme stranou od auta. Po skončení výměny kol bychom měly toto kolo uložit do kufru, aby bylo možné jej v pneuservisu opravit. Rozhodně kolo nenechávejte v příkopě nebo v odstavném pruhu, budete jej co nevidět opět potřebovat.
Sundejte kolo s defektem a ukliďte ho do kufru auta
Vezmeme rezervu a usadíme jí na těhlici do závitů pro upínací matice. Pamatujeme si, že kolo s diskem se usazuje po směru otáčení. Pokud máme pochybnosti, podíváme se na boční stranu rezervy, kde najdeme malou šipku. Ta značí směr otáčení kol. Ne každá pneumatika je ale směrová, proto toto pravidlo platí pouze pro směrový dezén. U typů kol bez směrového dezénu se řídíme pravidlem, že vypouklá strana disku patří na vnější stranu.
Přineseme si upínací matice, zkontrolujeme, zda jsou opravdu všechny a postupně je namontujeme zpět. Opět volíme křížový způsob upínání. Matice dotáhneme tak, aby se kolo neviklalo. Úplné dotažení provedeme až poté, co auto spustíme z heveru.
Všechny matice z kola si pečlivě ukliďte, aby se neztratily
Nyní již opatrně spusťte auto z heveru točením kličky, čímž se rameno heveru začne spouštět dolů. Když je auto bezpečně "na všech čtyřech", dotáhněte všechny upínací matice opravdu pečlivě. Přesvědčte se, že se ani kolo, ani matice nehýbou. Pak nasaďte poklici a můžete začít uklízet. Posbírejte všechno nářadí, nezapomeňte na vadné kolo, hever a teprve na závěr si dojděte pro trojúhelník.
Upevňování upínacích matic pomocí křížového klíče po výměně kola
Je dobré, pokud se po pár ujetých kilometrech přesvědčíte, zda jsou matice opravdu dobře utaženy a nehrozí katastrofa.
Mějte na paměti, že tento návod je obecný a může se v detailech lišit od manuálu, který máte ve svém osobním autě. Rozhodně neuškodí, když si tento manuál prostudujete.
Publikováno: 25. 4. 2021, Autor: Martina Pilzová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Martina Pilzová
